Brno – Evu Klimovičovou nezkrátily soudy na jejích osobnostních právech, když rozhodovaly její spor s vydavatelstvím Economia. Rozhodl o tom ve svém nálezu Ústavní soud. Bývalá poradkyně Davida Ratha se soudila za článek, který vyšel v dubnu 2009 na serveru iHNed.cz. Za zveřejnění údajně nepravdivé informace se domáhala omluvy a odškodnění 200 tisíc korun. Městský soud v Praze jí vyhověl, další soudy už ale rozhodly v neprospěch Klimovičové.
Rathova exporadkyně neuspěla ve sporu s vydavatelstvím Economia
Eva Klimovičová měla při vydávání časopisů pro Českou lékařskou komoru způsobit škodu asi 5 milionů korun. Tato informace vyšla jako citace znalce v dubnu 2009 v článku s názvem „Exporadkyně Ratha chce 150 milionů kvůli úplatkářskému videu“ na serveru iHNed.cz. Žádné její pochybení se ale nikdy neprokázalo, policie případ odložila. Bývalá poradkyně Davida Ratha se proto rozhodla bránit soudně a zažalovala vydavatelství Economia.
Klimovičová po vydavatelství požadovala omluvu a náhradu nemajetkové újmy 200 tisíc korun. Městský soud v Praze její žalobě vyhověl, přiznal jí omluvu a 100 tisíc korun jako odškodné. Vrchní soud v Praze ale žalobu zamítl a dovolání Klimovičové odmítl i Nejvyšší soud. Dnes neuspěla ani u Ústavního soudu, vydavatelství se jí nemusí omlouvat ani platit újmu.
Klimovičová řekla, že nález ji nepřekvapil, protože podobný očekávala. O detailech se musí poradit s právníkem. Vede několik dalších sporů s médii, které zatím nedospěly k pravomocnému rozhodnutí. „Velmi mě trápí délka těch sporů,“ uvedla lékařka. Média ji prý velmi poškodila. Novinářům neupírá právo psát cokoliv, měli by ale podle ní nést zodpovědnost v případě, že se obvinění neprokážou.
Novináři pouze citovali odborníka
Ústavní soudci zohlednili to, že redakce pouze citovala odborníka obeznámeného s případem, a že dala prostor i Klimovičové, která znalecký posudek považovala za nesprávný a zmanipulovaný. Článek byl podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka vyvážený. Cílem textu prý nebyla skandalizace Klimovičové. Dnešní nález ale neznamená, že média mohou přetiskovat jakékoliv převzaté tvrzení bez rizika z hlediska možného zásahu do osobnostních práv. Vždy záleží na mnoha okolnostech.
„Za situace, kdy autorem převzatého tvrzení je někdo, o kom daný novinář legitimně a důvodně očekává, že se orientuje v dané problematice, rozumí tomu, tak samozřejmě nelze klást k tíži tomu novináři ani médiu, že takovýto citát nebo odkaz na informaci bude publikovat,“ řekl Šimíček.
Omluvy řešily soudy víckrát
Nejde přitom o jediný spor na ochranu osobnosti, který Klimovičová s novináři vedla. Omluvu a třicetimilionové odškodné požadovala i po České televizi a deníku Mladá fronta Dnes (MfD). Žaloby odstartovala reportáž ČT, v níž televize odvysílala videozáznam schůzky mezi Klimovičovou a zástupcem farmaceutické firmy Pfizer Alešem Prokopenkem. Klimovičová podle reportáže Prokopenka žádala, aby investoval peníze do inzerce v časopisu Tempus Medicorum. Naznačila mu prý, že za investované tři miliony by se firma mohla setkat s Davidem Rathem, který se tehdy jako šéf České lékařské komory účastnil vyjednávání o takzvané úhradové vyhlášce. V ní ministerstvo zdravotnictví stanovuje, jaké léky budou hrazeny z veřejného pojištění.
Lékařka Eva Klimovičová neuspěla s ústavní stížností (zdroj: ČT24)
Záznam schůzky natočený skrytou kamerou odvysílala ČT v listopadu 2005, tedy v době, kdy byl Rath novým sociálnědemokratickým ministrem zdravotnictví a Klimovičová jeho poradkyní. Klimovičová po zveřejnění nahrávky rezignovala a čelila obvinění, že za zprostředkování schůzky s Rathem žádala od pracovníka firmy tři miliony korun. Soudy ji ale opakovaně osvobodily. Svou vinu odmítala od počátku.
Na základě televizních reportáží se kauze věnoval i deník Mladá fronta Dnes (MfD) vydavatelství Mafra a časopis Týden tehdejšího vydavatele Mediacop. Spor s Českou televizí nyní čeká na opětovné rozhodnutí Městského soudu v Praze, kam se vrátil od vrchního soudu. „Městský soud by měl určit výši odškodnění,“ řekla Klimovičová. Ve sporu s vydavatelstvím Mafra lékařka u první instance neuspěla, odvolala se k vrchnímu soudu. Další žaloba se týká článku v Týdnu, který ale mezitím změnil majitele a justice řeší, kdo bude účastníkem řízení.
Klimovičová neuspěla ani s žalobou na farmaceutickou společnost Pfizer. I po ní chtěla omluvu a náhradu ve výši 150 milionů korun, kterou později snížila na jeden milion. Klimovičová Pfizer zažalovala kvůli zveřejnění zmíněného záznamu. Nahrávka, která měla sloužit jako důkaz údajné korupce, prý žalobkyni překazila obchody. Soud ale její nároky před čtyřmi lety zamítl.