Bývalý poslanec David Rath neuspěl se žalobou na soudce Roberta Pacovského, který ho nepravomocně poslal na 8,5 roku do vězení. Rath se u pražského městského soudu domáhal písemné omluvy a tisícikoruny za to, že soudce zpřístupnil novinářům trestní spis v jeho kauze včetně osobních údajů. Dalších 97 500 korun chtěl za nezákonnou vazbu. Verdikt, podle nějž má Rath uhradit Pacovskému náklady soudního řízení, není pravomocný.
Rathovy údaje včetně adresy či rodného čísla unikly poté, co středočeský krajský soud povolil médiím, aby si vyfotografovala místnost se 103 svazky obsáhlého trestního spisu. Snímky se objevily na zpravodajských serverech, redakce je po upozornění soudu stáhly.
Krajský soud následně dostal od Úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu deset tisíc korun a Rathovi se omluvil. Exposlanec ale požadoval písemnou omluvu přímo od Pacovského. Poukazoval na to, že soudce si počínal v rozporu se svými povinnostmi a novinářům údajně vyšel vstříc kvůli vlastnímu zviditelnění.
Soudkyně: Spis má hlídat administrativa, ne soudce
„Odpovědnost žalovaného (Pacovského) v této věci neshledávám. Odpovědnost je na straně soudu. Soudce nemůže sedět u každého účastníka a kontrolovat ho při nahlížení do spisu – to nejde, to by nedělal nic jiného. Od toho je tu administrativa,“ konstatovala soudkyně Jaroslava Lobotková.
„Pokud by bylo žalobě vyhověno, došlo by k průlomu, který si ani nedovedu představit. Potom by šlo žalovat jakéhokoliv soudce nebo státního zástupce,“ sdělil advokát Pacovského Josef Lžičař. Rath podle něj jako osoba veřejného zájmu musí počítat se zásahy do soukromí. Údaje o něm lze navíc dohledat i ve veřejně dostupných databázích. Lékař je prý navíc sám dobrovolně poskytl už v roce 2002 do encyklopedie Kdo je kdo, a to včetně jmen manželky a dětí.
Rath po soudci požadoval i nemajetkovou újmu za tu část své vazby, kterou Ústavní soud v minulosti označil za protiprávní. Podle Rathova advokáta Adama Černého není přípustné, aby částku uhradili místo konkrétního viníka daňoví poplatníci.
Podle Lobotkové ale civilní soud nemá právo posuzovat, zda došlo či nedošlo k pochybení soudce v trestním řízení. „Pokud má žalobce (Rath) k tomuto postupu výhrady, musí se bránit v rámci trestního řízení,“ uvedla. Navíc poukázala na to, že nález Ústavního soudu směřoval proti závěru odvolacího vrchního soudu, nikoliv proti původnímu rozhodnutí Pacovského.
Rath při hlavním líčení ve své korupční kauze několikrát zpochybnil i Pacovského nestrannost, s námitkami podjatosti ale neuspěl. Korupční kauzou, ve které dostal 8,5 roku, se bude ještě zabývat vrchní soud. Soudcův právní zástupce Josef Lžičař proto poznamenal, že Rathova žaloba na ochranu osobnosti mohla být vedena i snahou vyřadit Pacovského z případného dalšího rozhodování.
