Praha - Nepříznivý ekonomický vývoj znamená pro ministerstvo obrany v letošním roce nutnost ušetřit zhruba 1,4 miliardy korun navíc oproti původnímu rozpočtu. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, resort Alexandra Vondry (ODS) ještě čeká na závazné rozhodnutí vlády, které jednotlivým ministerstvům uloží v letošním roce šetřit. Úředníci podle něj zatím zpracovávají varianty možných úspor.
Aktuální odhad vývoje ekonomiky ukazuje, že stát vybírá na daních méně, než ministerstvo financí předpokládalo. Méně peněz získala státní kasa také z pojistného na sociální zabezpečení. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) proto vládě navrhl ještě letos vázat výdaje v celkové výši 23,6 miliardy korun, aby udržel schodek rozpočtu v původně plánované výši.
Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška zatím není zřejmé, kde přesně bude ministerstvo obrany letos šetřit. Návrhy možných úspor zatím úředníci připravují. Do konce března by podle něj mělo ministerstvo vypracovat také plány úspor na příští rok. Snížený rozpočet bude mít resort totiž i v následujících dvou letech. Ministr financí ve svém materiálu doporučuje například začlenit vojenský vlečkový úřad přímo do ministerstva obrany.
Obrana letos hospodaří s rozpočtem ve výši zhruba 43 miliard korun. Ministerstvo už loni zdůrazňovalo, že nechce krátit platy vojákům, jinak bylo odhodláno šetřit ve všech dalších oblastech. Nejvyšší výdajovou částkou v rozpočtu ministerstva jsou výdaje na „zajištění obrany České republiky ozbrojenými silami“, které podle původních propočtů mají letos činit 24,6 miliardy korun.
Úspory čekají i další resorty, ve hře jsou místa 2 400 úředníků
Nepříznivý hospodářský odhad nutí k úsporám i další resorty. Ministerstvo zahraničí například uvažuje o tom, že by mohlo začít podstatně omezovat počet svých pracovníků vysílaných na česká velvyslanectví v zahraničí a naopak najímat na práci místní pracovníky.
Ministr financí kvůli úsporám navrhuje sloučení nebo zrušení některých státních úřadů a začlenění státních fondů pod ministerstva. Podobné opatření by podle něj vedlo ke zrušení více než 2 400 míst ve státní správě. Finanční úspora by se pak podle propočtů vedení resortu měla pohybovat kolem 2,4 miliardy korun.
