Praha - Národní parky v České republice by se měly v budoucnu více otevřít turistům. Navrhuje to novela zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvo životního prostředí, která chce zpřístupnit další části prvních zón parků. Ministr životního prostředí Richard Brabec považuje za důležité také zavedení jednotných pravidel pro všechny národní parky. Novela přináší výraznou změnu po více než 20 letech. Dosavadní přísnou ochranu přírody mají zaručit takzvaná klidová území.
Novela podle ministra hledá kompromis mezi rozvojem šetrného turismu, zájmem obcí a ochranou přírody. „Rozvolňujeme první zóny, bude tedy možné vstoupit do určitých částí první zóny bez omezení. Budou stanovena takzvaná klidová území, která budou rozlišena podle toho, v jaké části první zóny panuje jednoznačný zájem na ochraně přírody, a do zbytku bude možné volně vstupovat,“ avizoval jeden z aspektů chystané novely Brabec.
Pro všechny národní parky - Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko, NP Podyjí a NP Šumava - má tak platit jeden jediný zákon a celá související legislativa se má zjednodušit. „Je dost pravděpodobné, že v některých národních parcích bude možné vstupovat i do té dnešní první zóny,“ poznamenal Brabec.
Ministr Richard Brabec: „Je možné v národních parcích, dovolím si využít příklad Šumavy, zkombinovat zájmy člověka, jako turisty a obyvatele národního parku, zájmy tetřeva nebo tetřívka nebo datlíka tříprstého. O tom se desítky let komplikovaně hovoří, podle mě je toto správná cesta.“
Brabcův náměstek Vladimír Mana zdůraznil, že zákon zavádí takzvané opatření obecné povahy, které umožňuje každému, kdo se cítí dotčen návrhem nějaké regulace, vznést připomínku. „Musí to skončit dohodou, takže obce tam mají daleko lepší možnost domoci se svých práv,“ konstatoval. Všechny plánované úpravy ohledně pravidel parků by tedy měly skončit dohodou zúčastněných stran.
Podle ekologického experta Zelených Ondřeje Mirovského to ale bude složité. Poukázal na příklad šumavského národního parku. „Tam je diskuze dlouhodobě natolik konfliktní, že si nedovedu představit, že by obce netorpédovaly vyhlašování klidových zón,“ zapochyboval Mirovský.
Ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha se také obává, že může dojít k oslabení přírody v národních parcích, zejména kvůli menší ochraně prvních zón. „Principiálně jde návrh ministerstva správnou cestou. Zpřesňuje podmínky pro všechny NP a pouze tam, kde jsou rozdíly, stanoví podmínky pro každý park zvlášť. Z celkové ideje navrhovaných změn mám ale nedobrý pocit,“ komentoval Bláha.
Skepticky na novelu dívají i některé obce. „Já nejsem až tak optimistický, je tam mnoho nedostatků, které se samozřejmě dají odstranit v rámci dalšího projednávání (…) Ale máme zkušenosti s opatřeními obecné povahy a nedomnívám se, že to posílí pravomoci obcí,“ uvedl starosta Modravy Antonín Schubert.
Parky budou nově děleny na čtyři zóny
Strukturu ochrany přírody v národních parcích už novela neváže na zóny, jako tomu bylo dosud. „Buď platí základní podmínka ochrany pro celé území národního parku, nebo platí na všech částech s výjimkou zastavěných území obcí,“ upřesnil náměstek Mana. Norma počítá s jedenácti základními zákazy pro celá území parku a těch, které se nebudou týkat obcí, je dalších jedenadvacet. Národní parky budou nově členěny na čtyři zóny - přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu trvalé péče o přírodu a zónu kulturní krajiny.
V současnosti je návrh novely před připomínkovým řízením, do konce září má jít do vlády. Podle Brabce vzniká jako výsledek diskuzí mezi odborníky i legislativci. Ministerstvo má podle jeho slov zájem dostat do návrhu maximum připomínek od vědců a ekologů.
Národní parky v tuzemsku existují už půl století
- První národní park vznikl v roce 1963 v Krkonoších. Ty jsou pro svou podobnost se severskou přírodou nazývány ostrovem Arktidy uprostřed Evropy.
- V roce 1991 vznikla dvě území s nejvyšším stupněm ochrany - Národní park Podyjí a Šumava. Ta je rozlohou největším parkem a zároveň budí největší kontroverze - třeba kvůli způsobu boje s kůrovcem.
- Poslední, nejmladší národní park, je České Švýcarsko. Skalní města na severu Čech jsou chráněna od roku 2000.
A nově by mohly přibýt i další národní parky. Ministerstvo životního prostředí začíná spolu s plánovou novelou opět mluvit o tom, že by statusem národního parku byla chráněná i příroda Křivoklátska. Hranice národního parku Křivoklátsko by měla určovat právě řeka Berounka. „Pro hrad Křivoklát i pro celé Křivoklátsko to bude skvělá značka. Nejen pro české návštěvníky, ale i zahraniční. Protože národní park znamená vždycky to nejkvalitnější - zachovanou přírodu a kvalitní služby,“ poznamenal kastelán hradu Křivoklát Luděk Frencl.
V tom se ale zdaleka neshodují místní, kteří se bojí toho, že se v místních lesích nebudou moci procházet. Proti Národnímu parku Křívoklátsko vznikla před pěti lety dokonce i petice. Národní park by měl pokrývat asi sto kilometrů čtverečních - zhruba šestinu dosavadního území chráněné krajinné oblasti.
Brabec chce s vyhlášením NP Křivoklátsko počkat na komunální volby
Ministerstvo životního prostředí už návrh na jeho zřízení oficiálně projednalo. Křivoklátské lesy si ale na definitivní rozhodnutí obcí počkají po podzimních komunálních volbách. „Jasně jsme řekli, že v případě diskusí a úvah o vyhlášení NP Křivoklátsko budeme chtít, aby byla společenská poptávka po parku i v regionu. Protože se ta záležitost na rok zastavila a dnes celá řada obcí není příznivcem vyhlášení národního parku,“ řekl ministr.
Dalším národním parkem by se možná mohla stát i část Jeseníků zhruba na čtvrtině chráněnné krajinné oblasti. Podle ochránců přírody by to pomohlo například při rozšíření silně ohroženého druhu rysa ostrovida. Nicméně tento návrh zatím není na pořadu dne.
