Průzkum: Každý čtvrtý český medik chce odejít do ciziny

Sedmadvacet procent českých studentů lékařských fakult plánuje po absolutoriu odejít za prací do ciziny. Vyplývá to z průzkumu, do kterého se zapojilo 1207 studentů osmi tuzemských lékařských fakult. Záměr odjet za hranice medici zdůvodňují vyšším platem, ziskem zkušeností a zlepšením se v cizím jazyce.

Podle proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Davida Marxe jsou procenta studentů, kteří odcházejí do zahraničí, v posledních letech zhruba stejná, a ne všichni, kteří odchod zvažují, nakonec odejdou.

„Stabilně nám z ročníku deset až třináct procent studentů odchází,“ uvedl Marx. Část z nich se podle něj zhruba po šesti či sedmi letech vrací, když chtějí zapsat děti do českých škol.

Obecně je podle Marxe dobře, když student po ukončení školy odchází do zahraničí na zkušenou. „Není ale dobře, odchází-li tam proto, že se obává toho, že český systém specializačního vzdělávání mu neumožní uživatelsky přátelské získání specializace včas. A to bohužel, a průzkum to také ukázal, je zdroj obav pro ty, kteří odcházejí,“ poznamenal Marx.

Z průzkumu totiž vyplynuly nejčastější důvody, proč by studenti odmítli nabídku zaměstnání. Medikům by především vadily nevyhovující podmínky pro předatestační a specializační přípravu či nemožnost kariérního nebo platového růstu.

„U studentů často převládá nejistota, protože tu zatím není žádné nařízení, které by zabraňovalo umělému prodlužování předatestační přípravy,“ komentoval výsledky šéf Asociace studentů medicíny Jakub Šimka. Podle něj také studentům chybí informace o možných budoucích výdělcích v Česku, protože mzdy lékařů jsou často uváděny i s příplatky a odměnou za přesčasovou práci.

Zdravotnictví se rozpadá, argumentuje prezident ČLK

Lékaři z nejvlivnějších, jako jsou prezident České lékařské komory Milan Kubek a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS), též bývalý prezident ČLK, se přitom neshodnou na příčině ani řešení situace.

Podle Milana Kubka je výzkum jen důkazem dlouhodobého trendu – totiž že „české zdravotnictví se rozpadá“. Chybějí podle něj chirurgové, gynekologové a porodníci i lékaři záchranné služby a činných lékařů stále ubývá, i když Kubek připustil, že za ty, kteří odcházejí, zase přicházejí náhradní ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu, jenomže ti nepokrývají ztráty úplně.

„Pokud 400 lékařů odejde a přibližně 300 lékařů přichází, tak výsledkem je, že naše zdravotnictví, které jakž takž stále funguje, je závislé na práci lékařů v seniorním věku,“ poukázal Milan Kubek.

Naproti tomu Bohuslav Svoboda je přesvědčen, že ambice mladých lékařů odejít je zkrátka touha vyrazit na zkušenou. „Od východu na západ se chodí proto, že to dává lékařům možnost většího rozhledu, větších zkušeností a jiného dokončení typu vzdělání. (…) Trend je celosvětový,“ míní. Odmítl přitom požadavky na plošné zvyšování platů ve zdravotnictví. Pro udržení mladých lékařů je podle něj zásadní motivovat především ty nejlepší a zaplatit je tak, aby neodcházeli.

Nahrávám video

Láká hlavně Německo

Ze studentů, kteří podle průzkumu chtějí vycestovat, plánuje více než polovina (57 procent) strávit v cizině více než šest let. Nejčastěji medici plánují odejít do Německa (39 procent), Rakouska (11 procent), Švýcarska (osm procent) nebo Velké Británie (sedm procent). Pracovat by chtěli především v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie a dětské lékařství.

Německo mezi cílovými destinacemi vévodí dlouhodobě, za pět let od roku 2010 se ve Spolkové republice množství absolventů českého lékařství téměř zdvojnásobilo – a v roce 2015 jich tam působilo už víc než tisíc.

Počet českých lékařů v Německu
Zdroj: ČLK

Srovnání tuzemských a zahraničních platových podmínek pak potvrzuje, že motivace studentů odejít za penězi není mylná. V německých a rakouských nemocnicích mohou vydělat v přepočtu asi 115 tisíc korun měsíčně, vedoucí lékaři mohou mít až 450 tisíc a sestry nebo pečovatelky si přijdou až na 67 tisíc korun. V Česku se platy absolventů pohybují od 30 do 55 tisíc korun. Primáři si i s příplatky vydělají od 72 do 128 tisíc a všeobecné sestry mezi 26 a 36 tisíci.

Počet lékařů-cizinců v Česku
Zdroj: ČLK

Pozice českých doktorů, kteří odcházejí za hranice, tak u nás stále častěji nahrazují cizinci, a téměř výhradně z Východu; dominují Slováci následovaní Ukrajinci a Rusy.

Do aktuálního průzkumu se zapojili studenti čtvrtých, pátých a šestých ročníků lékařských fakult. Dvě třetiny respondentů byly ženy. Asi 82 procent studentů mělo české občanství, dalších zhruba 18 procent bylo ze Slovenska. Při zahrnutí zahraničních studentů vyplynulo, že do zahraničí chce jít pracovat téměř třetina. Tento údaj ale může být ovlivněn tím, že zahraniční studenti se chtějí vrátit do své domovské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident pojede na summit NATO, v čele delegace bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel. Doplnit na seznam Pavla uložil vládě Ústavní soud. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) už dříve trval na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou právě pro premiéra. Vláda také řešila regulaci cen pohonných hmot, pokračovat mají do 19. července.
02:12Aktualizovánopřed 8 mminutami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 57 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
před 2 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teplotní rekordy opět padají, podívejte se kde

Na řadě míst v Česku padají i v pondělí dopoledne rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i Jičína. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V sobotu padl v Doksanech po čtrnácti letech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 40,9 stupně Celsia, který byl v neděli tamtéž o celý stupeň překonán.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 7 hhodinami

VideoBabiš nechtěl svědka, míní o summitu Hřib. Dle Rajchla bude Pavel tlačit své lidi

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled