Průzkum: Každý čtvrtý český medik chce odejít do ciziny

Sedmadvacet procent českých studentů lékařských fakult plánuje po absolutoriu odejít za prací do ciziny. Vyplývá to z průzkumu, do kterého se zapojilo 1207 studentů osmi tuzemských lékařských fakult. Záměr odjet za hranice medici zdůvodňují vyšším platem, ziskem zkušeností a zlepšením se v cizím jazyce.

Podle proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Davida Marxe jsou procenta studentů, kteří odcházejí do zahraničí, v posledních letech zhruba stejná, a ne všichni, kteří odchod zvažují, nakonec odejdou.

„Stabilně nám z ročníku deset až třináct procent studentů odchází,“ uvedl Marx. Část z nich se podle něj zhruba po šesti či sedmi letech vrací, když chtějí zapsat děti do českých škol.

Obecně je podle Marxe dobře, když student po ukončení školy odchází do zahraničí na zkušenou. „Není ale dobře, odchází-li tam proto, že se obává toho, že český systém specializačního vzdělávání mu neumožní uživatelsky přátelské získání specializace včas. A to bohužel, a průzkum to také ukázal, je zdroj obav pro ty, kteří odcházejí,“ poznamenal Marx.

Z průzkumu totiž vyplynuly nejčastější důvody, proč by studenti odmítli nabídku zaměstnání. Medikům by především vadily nevyhovující podmínky pro předatestační a specializační přípravu či nemožnost kariérního nebo platového růstu.

„U studentů často převládá nejistota, protože tu zatím není žádné nařízení, které by zabraňovalo umělému prodlužování předatestační přípravy,“ komentoval výsledky šéf Asociace studentů medicíny Jakub Šimka. Podle něj také studentům chybí informace o možných budoucích výdělcích v Česku, protože mzdy lékařů jsou často uváděny i s příplatky a odměnou za přesčasovou práci.

Zdravotnictví se rozpadá, argumentuje prezident ČLK

Lékaři z nejvlivnějších, jako jsou prezident České lékařské komory Milan Kubek a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS), též bývalý prezident ČLK, se přitom neshodnou na příčině ani řešení situace.

Podle Milana Kubka je výzkum jen důkazem dlouhodobého trendu – totiž že „české zdravotnictví se rozpadá“. Chybějí podle něj chirurgové, gynekologové a porodníci i lékaři záchranné služby a činných lékařů stále ubývá, i když Kubek připustil, že za ty, kteří odcházejí, zase přicházejí náhradní ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu, jenomže ti nepokrývají ztráty úplně.

„Pokud 400 lékařů odejde a přibližně 300 lékařů přichází, tak výsledkem je, že naše zdravotnictví, které jakž takž stále funguje, je závislé na práci lékařů v seniorním věku,“ poukázal Milan Kubek.

Naproti tomu Bohuslav Svoboda je přesvědčen, že ambice mladých lékařů odejít je zkrátka touha vyrazit na zkušenou. „Od východu na západ se chodí proto, že to dává lékařům možnost většího rozhledu, větších zkušeností a jiného dokončení typu vzdělání. (…) Trend je celosvětový,“ míní. Odmítl přitom požadavky na plošné zvyšování platů ve zdravotnictví. Pro udržení mladých lékařů je podle něj zásadní motivovat především ty nejlepší a zaplatit je tak, aby neodcházeli.

13 minut
Události, komentáře: Proč lékaři odcházejí do ciziny
Zdroj: ČT24

Láká hlavně Německo

Ze studentů, kteří podle průzkumu chtějí vycestovat, plánuje více než polovina (57 procent) strávit v cizině více než šest let. Nejčastěji medici plánují odejít do Německa (39 procent), Rakouska (11 procent), Švýcarska (osm procent) nebo Velké Británie (sedm procent). Pracovat by chtěli především v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie a dětské lékařství.

Německo mezi cílovými destinacemi vévodí dlouhodobě, za pět let od roku 2010 se ve Spolkové republice množství absolventů českého lékařství téměř zdvojnásobilo – a v roce 2015 jich tam působilo už víc než tisíc.

Počet českých lékařů v Německu
Zdroj: ČLK

Srovnání tuzemských a zahraničních platových podmínek pak potvrzuje, že motivace studentů odejít za penězi není mylná. V německých a rakouských nemocnicích mohou vydělat v přepočtu asi 115 tisíc korun měsíčně, vedoucí lékaři mohou mít až 450 tisíc a sestry nebo pečovatelky si přijdou až na 67 tisíc korun. V Česku se platy absolventů pohybují od 30 do 55 tisíc korun. Primáři si i s příplatky vydělají od 72 do 128 tisíc a všeobecné sestry mezi 26 a 36 tisíci.

Počet lékařů-cizinců v Česku
Zdroj: ČLK

Pozice českých doktorů, kteří odcházejí za hranice, tak u nás stále častěji nahrazují cizinci, a téměř výhradně z Východu; dominují Slováci následovaní Ukrajinci a Rusy.

Do aktuálního průzkumu se zapojili studenti čtvrtých, pátých a šestých ročníků lékařských fakult. Dvě třetiny respondentů byly ženy. Asi 82 procent studentů mělo české občanství, dalších zhruba 18 procent bylo ze Slovenska. Při zahrnutí zahraničních studentů vyplynulo, že do zahraničí chce jít pracovat téměř třetina. Tento údaj ale může být ovlivněn tím, že zahraniční studenti se chtějí vrátit do své domovské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
11:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz je omezen

Na brněnském hlavním nádraží ráno při posunu částečně vykolejila lokomotiva. Provoz v místě je velmi omezen, většina dálkových spojů jede odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a České dráhy (ČD). Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
před 59 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 4 hhodinami

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 5 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 5 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 15 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 16 hhodinami
Načítání...