Praha - Podle exkluzivního průzkumu pro ČT, který provedla agentura STEM/MARK, si voliči Miloše Zemana vybrali nejčastěji proto, že ho pokládají za „menší zlo“. Schwarzenberga zase volili lidé, protože jsou přesvědčeni, že bude lepší prezident. Zatímco na Zemanovi jeho voliči oceňují především jeho češství, u Schwarzenbergových voličů je to schopnost jejich kandidáta reprezentovat Česko v zahraničí.
Průzkum: Češi rozhodovali mezi menším zlem a lepším prezidentem
Podle výsledků průzkumu volí Schwarzenberga mladší a vzdělanější lidé z větších měst, ve druhém kole ho dle průzkumu podpořili i voliči vypadnuvších kandidátů Sobotky a Roithové. Voliči Karla Schwarzenberga si ho vybrali, protože jsou přesvědčení, že bude lepší prezident. Vyzdvihují především jeho diplomatické zkušenosti v zahraničí a reprezentativní vystupování. Oceňují také jeho vzdělanost, rozhled nebo morální kvality.
Jeho kritikům zase vadí, že mu není rozumět. Na pováženou je podle nich i vysoký věk tohoto kandidáta a to, že prý není „dostatečně český“.
Zemanův typický volič je spíše starší člověk s nižším vzděláním, žijící v menším městě nebo na venkově. Podle průzkumu se k Zemanovi ve druhém kole přiklonili i voliči Dientsbiera a Bobošíkové. Lidé, kteří se rozhodli pro Miloše Zemana, si ho vybrali nejčastěji proto, že pro ně představuje „menší zlo“. Jeho voliči si na něm cení toho, že je to Čech jak poleno, že je chytrý a vzdělaný. Líbí se jim také Zemanova „lidovost“ nebo to, jaký je rétorik.
Jeho odpůrci ho ovšem pokládají za arogantního a vulgárního člověka, upozorňují také na jeho politickou minulost.
STEM/MARK se také ptal na obavy obou voličských táborů, pokud vyhraje protikandidát. Voliči Schwarzenberga mají z případného Zemanova zvolení obavy kvůli tomu, že by podle nich špatně reprezentoval ČR v zahraničí. Miloš Zeman byl dále podezírán z toho, že by preferoval konkrétní parlamentní strany. V případě vítězství Karla Schwarzenberga se obavy voličů z konkurenčního pole soustřeďují na možné prohlubování sociálních rozdílů ve společnosti. To si myslí hlavně senioři a zastánci levice, tedy voliči KSČM a ČSSD.
Ředitel STEM/MARK Jan Tuček:
„Několikrát se objevilo, že K. Schwarzenberg bude daleko hezčí na fotografiích ve třídách. Obavy se týkají jeho novoročního projevu s tím, že bude muset být otitulkován, protože mu není rozumět.“
Téměř polovina respondentů, deklarujících účast ve druhém kole, byla o konkrétním kandidátovi rozhodnuta už před prvním kolem, další dvě pětiny se rozhodly hned, jak byly známy výsledky prvního kola. Více voličů, kteří se rozhodli až během posledních dvou týdnů, získal na svoji stranu Miloš Zeman. Jeho protikandidát Karel Schwarzenberg měl více rozhodnutých voličů těsně před prvním kolem.
„V průběhu týdne se relativně velké procento původních voličů neúspěšného kandidáta Jana Fischera přesunulo od Karla Schwarzenberga k Miloši Zemanovi,“ komentoval exkluzivní průzkum pro ČT ve volebním studiu ředitel STEM/MARK Jan Tuček s tím, že z šetření vyplývá, že elektoráty obou kandidátů víceméně kopírují elektoráty z prvního kola: „Více než 90 procent voličů TOP 09 bude volit Schwarzenberga, více voličů ČSSD a KSČM bude volit Miloše Zemana.“
Rozhodovaly debaty
Jedním z nejdůležitějších faktorů, který může sehrát zásadní roli v tom, kdo se stane prezidentem, byly informace zprostředkované médii a debaty. Zhruba třetina nerozhodnutých voličů připouští, že na ně měly vliv debaty kandidátů, především v televizích. 16 procent dotázaných dalo v sociologickém šetření agentury STEM/MARK najevo, že se rozhodli, koho budou volit ve druhém kole, na základě informací z médií.
Ředitel STEM/MARK Jan Tuček:
„Potenciální voliči M. Zemana uváděli, že na ně měly velký vliv sociální sítě. Z debat a vyprávění mladších osob zjistili, že na sítích probíhá něco, co není vůči Zemanovi přátelské, a to je mobilizovalo.“
GALERIE
videogallery_000212476
U příznivců Schwarzenberga měli důležitý vliv i přátelé, známí, rodina a dění na sociálních sítích. U voličů Zemana pak především rozhodovalo doporučení preferované politické strany a doporučení dosavadního prezidenta Klause.
Lidé, kteří nešli ve druhém kole volit, své rozhodnutí zdůvodňují nejčastěji tím, že si mezi Schwarzenbergem a Zemanem prostě nevybrali. To platí zejména pro voliče Franze, Dienstbiera a Bobošíkové. Kdo naopak jasně věděl, že půjde k volbám i ve druhém kole, měl o výběru kandidáta jasno již před prvním hlasováním.
Výzkum provedl STEM/MARK, a. s. ve dnech 18. až 24. ledna 2013. Výzkumu se zúčastnilo 1 220 respondentů vybraných kvótním výběrem. Statistická chyba se ve většině výstupů pohybuje v rozmezí ± 2 % (při rozložení odpovědí 5 : 95 %) až ± 4 % (při rozložení odpovědí 50 : 50 %). U podrobnějších třídění se statistická chyba pohybuje v rozmezí ± 3 % až ± 6 %.