Ankara musí nejprve výrazně omezit počty uprchlíků, které se přes Turecko dostávají do Řecka, a až poté jí Brusel vyplatí slíbené tři miliardy eur. Tyto peníze pak půjdou výhradně na zlepšení života uprchlíků v tureckých táborech. V Hyde Parku ČT24 to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD), který zároveň odpovídal i na dotazy diváků na chatu.
Vedle finanční pomoci na zvládnutí proudu uprchlíků ale Ankara žádá po Bruselu i zrychlení jednání o bezvízovém režimu. Výměnou Turecko nabídlo, že převezme zpět z řeckých ostrovů všechny migranty, kteří na ně připlují. Za každého Syřana mezi nimi by Unie měla dát azyl jednomu syrskému občanovi, který se nachází na tureckém území. Do Evropy by se tak teoreticky nedostal žádný Iráčan nebo Afghánec.
Ředitelka Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová ale upozorňuje na to, že při vracení uprchlíků se vůbec nebude brát v potaz politické pronásledování. Migranti se budou vracet en bloc do Turecka a nebude se například zjišťovat, zda mezi nimi nejsou Kurdové, kteří jsou právě v Turecku pronásledováni.
Ne všem se turecké podmínky líbí
Bezvízový režim ale Turecko získá pouze tehdy, když splní 72 jasně daných podmínek, dodává Prouza s tím, že pokud by Brusel v tomto případě couvl a usnadnil Turecku získání víz do Evropy, mohl by to být velmi nebezpečný precedent.
Ankara také žádá další tři miliardy eur (81 miliard korun) nad stejnou částku, domluvenou v rámci společného akčního plánu loni v listopadu. Peníze mají sloužit ke zlepšení situace více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku.
Řada evropských politiků má ale proti tureckým požadavkům námitky. Například rakouská ministryně Johanna Mikl-Leitnerová připomněla, že Turci s návrhy přišli jen tři dny poté, co úřady v Ankaře tvrdě zasáhly proti opozičnímu listu Zaman. „Ptám se, zda přes palubu neházíme evropské hodnoty,“ řekla novinářům.
„Cesta Turecka do EU bude ještě hodně dlouhá a bude se muset výrazně změnit, pokud se skutečně bude chtít stát členem EU. Turecko je pro nás důležité kvůli tomu, že může zastavit proud imigrantů do Evropy a je jenom fér, že se budeme podílet na úhradě nákladů, které s péčí o uprchlíky Turecko má,“ dodává Prouza.
Komunista Černý: Turecko zadrží vlny uprchlíků těžko
Evropská unie se do potíží s uprchlíky dostala sama, proto nemá jinou možnost, než spolupracovat s Tureckem a přistoupit na jeho požadavky - v Interview ČT24 to prohlásil místopředseda bezpečnostního výboru sněmovny Alexander Černý (KSČM). Podle něj je nutno počítat s tím, že Turecko má své zájmy v Sýrii. Pokud se na jejím území začne formovat územní celek Kurdů, může tlak Turecka na EU výrazně stoupnout.
Černý velmi pochybuje, že může fungovat systém, kdy Turecko bude na svém území zadržovat vlny uprchlíků, pokud přijmou země EU Syřany, kteří mají nárok na azyl. „V Tureckou jsou nyní asi tři miliony lidí, ale může jich přibýt. Víme, že jen syrských uprchlíků je na pochodu pět, šest, sedm milionů,“ upozorňuje. Základní aspekt možného řešení podle něj tkví v prvotním uklidnění situace v Sýrii. Ideálně by příměří mělo přerůst v trvalejší klid. Velmoci by se hlavně podle něj měly podílet na opětovném rozvoji země.
Hraniční závory se nezvedají
Mezitím se ale pro migranty uzavřela západní balkánská trasa. Na svá území nevpouští uprchlíky Makedonie, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko ani Rakousko. V Řecku se tak hromadí lidé, kteří i nadále připlouvají z Turecka. Podle Atén jich tam je téměř 42 tisíc. Naopak Rakousko v tomto týdnu na přechodu se Slovinskem nezaregistrovalo žádného běžence.
