Praha - Protikrizový plán ministerstva zdravotnictví, díky němuž chce resort nové ministryně Daniely Filipiové zvládnout letošní propad ve výběru zdravotního pojištění a přitom nezhoršit dostupnost lékařské péče, se na dnešní zasedání vlády nedostal. Například zdravotní pojišťovny odhadují, že jejich příjmy klesnou až o devět miliard korun.
Podle ministryně Filipiové je několik možností, jak finance zdravotním pojišťovnám zajistit. Uvažuje se například o zvýšení platby za děti, důchodce a nezaměstnané. „Na plánu teď pracujeme, je to stále živý materiál. Máme několik bodů, které by dohromady mohly dát v součtu cirka těch osm miliard,“ řekla Filipiová. Uvedla, že kroky budou mít efekt hlavně v příštím roce, protože pro letošek mají pojišťovny ještě rezervu. Přesnou podobu ale prozradit odmítla.
Podle Filipiové je na vině krize
Podle ministryně jsou důvody nižšího výběru pojistného jednoduché a může za ně právě krize. „Bohužel roste nezaměstnanost, takže se zvyšuje počet lidí, za které platí zdravotní pojištění stát, což není žádná velká částka. Lidé, kteří si udrží práci, budou mít mnohdy nižší příjmy, než měli, čili vlastně budou i nižší odvody do zdravotního pojištění,“ upřesnila Filipiová.
Plánů, jak zajistit pojišťovnám dostatečné příjmy, je několik. Nejčastěji se mluví o navýšení státních odvodů zdravotního pojištění za děti, důchodce, studenty i nezaměstnané. Zatím stát měsíčně vydá za každého 677 korun, premiér Mirek Topolánek ale již dříve připustil, že by mohlo dojít k jejímu navýšení, a to až o 200 korun.
Ministři se na změnách pojištění zatím nedohodnou
Uvažuje se také o zvednutí hranice pro placení sociálního a zdravotního pojištění u těch, kteří vydělávají nejvíc. „Zastropování platů by mělo přinést nové zdroje někde ve výši dvou a půl miliardy, u sociálního pojištění by to mělo být šest až šest a půl miliardy,“ řekl náměstek ministra financí Eduard Janota.
K posouvání stropu u sociálního pojištění na pětinásobek průměrného platu je zatím ale skeptický ministr Nečas: „Jsme zemí, která zavedla stropy jako úplně poslední v rámci EU a máme je mimochodem nastavené nadprůměrně vysoko i stávajícím čtyřnásobkem.“ Dosud člověk po dosažení celkového ročního příjmu 1 034 880 korun pojištění dál neodvádí a neplatí ho ani zaměstnavatel. Roční výdělek odpovídá měsíčnímu platu nad 86 240 korun.
VZP omezení péče nechystá
Na výši peněz pro zdravotnictví se podle ministerstva financí podepíší i ústupky při vybírání regulačních poplatků. Od dubna nebudou totiž děti platit třicetikorunový poplatek u lékaře, společně se seniory se jim navíc sníží ochranný limit.
Největší z deseti českých pojišťoven, Všeobecná zdravotní pojišťovna, chce výpadek příjmů dorovnat tlakem na výrobce léků a přístrojů, aby snížili ceny. Proplácet chce také důsledněji jen potřebnou péči a úspory by měla přinést i centralizace informačního systému. Omezení péče neplánuje. Její služby využívá 62 procent obyvatel.
