Praha – Od nového roku nebude 601. skupina speciálních sil v Prostějově spadat pod Vojenské zpravodajství, ale jako běžné jednotky pod velení armády. Jako svůj první krok reformy vojenské tajné služby to oznámil její nový šéf Jan Beroun, který nastoupil po aféře údajného zneužití vojenské služby Janou Nečasovou, dříve Nagyovou.
„Vojenské zpravodajství není založené na speciálních silách, speciální síly pouze poskytovaly Vojenskému zpravodajství součinnostní podporu,“ zhodnotil vztah obou subjektů ředitel rozvědky Jan Beroun. První muž české armády Petr Pavel rovněž považuje za logičtější umístit bojovou složku do struktur armády.
S tím došlo také ke změně velitele jednotky. Na Den válečných veteránů slavnostně předal velicí funkci Karel Řehka, který se přesouvá na Generální štáb. Tam povede nově vzniklé ředitelství speciálních sil. Přiznal, že se mu neodchází od jednotky lehce. „S těmi lidmi jsem strašně moc prožil, a to se prostě neodchází snadno. Ze speciálních sil se nedá odejít, stále budu součástí této komunity,“ komentoval svůj přesun plukovník Řehka.
Vojáci prostějovské jednotky jako jediní z české armády bojovali s Američany v protiteroristické operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu. Afghánské mise se několikrát zúčastnil také její nový velitel David Franta. Patří k nemnohým českým vojákům, který se může pochlubit jedním z nejvyšších amerických vyznamenání – Bronzovou hvězdou.
Vojenské zpravodajství vzniklo v roce 2005 sloučením vojenské rozvědky a kontrarozvědky. Za necelých 10 let se v jeho čele vystřídalo 6 mužů včetně Milana Kovandy a jeho předchůdce Ondreje Páleníka. Oba přišli z velení prostějovským silám. Kovanda i Páleník jsou stíháni v souvislosti s aférou týkající se údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nečasovou, dříve Nagyovou.
Ředitelem Vojenského zpravodajství se až do aféry stával člověk přicházející z čela prostějovských speciálních sil. Ministr obrany Martin Stropnický ale navrhl Jana Berouna a do čela rozvědky ho schválila vláda.
