Praha – Proč Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a bývalé pracovníky vojenské rozvědky obvinění v případu sledování bývalé manželky premiéra Petra Nečase, bude zřejmé až v srpnu. Soudkyně Helena Králová tak bude písemné odůvodnění připravovat více než dva měsíce. Důvodem je složitost případu, ale také dlouhá dovolená, kterou má soudkyně plánovanou na červen. Zatímco verdikt soudkyně přednesla za zavřenými dveřmi, tak jeho zdůvodnění má být určeno i široké veřejnosti.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová, která rozhodovala v kauze Nagyová, resp. její „sledovací“ větvi, nastoupí v pondělí na čtyřtýdenní dovolenou. Soud tak zřejmě nepředloží písemný rozsudek a jeho odůvodnění do 12. června, jak ukládá zákon. Stane se tak až v srpnu. Trestní řád umožňuje prodloužení termínu. „Je možno lhůtu k písemnému vyhotovení rozsudku prodloužit až o 20 pracovních dnů, případně o více než 20 pracovních dnů, ale v takovém případě je již nutno zvláště zdůvodnit, proč nebylo možno stanovit lhůtu kratší,“ upřesnila místopředsedkyně soudu Dana Šindelářová. ČTK přinesla informaci, že toho Helena Králová využije, ačkoli tak oficiálně zatím neučinila. Důvodem má být především náročnost a rozsáhlost případu.
Pokud Králová o prodloužení termínu z 10 na 20 dnů požádá, bude možné očekávat verdikt až 7. srpna. „Za předpokladu, že by žádala o prodloužení lhůty, pak by musela být také zohledněna tato její dovolená,“ upozornila Dana Šindelářová. Dodala však, že rozsudek může ještě dříve zveřejnit některá ze stran.
Soudkyně na počátku chtěla případ sledování premiérovy bývalé manželky Radky Nečasové projednat ve zkráceném řízení a navrhla Janě Nečasové podmínku, zatímco obviněné zpravodajce chtěla předat ministerstvu obrany. Po rozhodnutí městského soudu ale nakonec proběhl řádný proces, který skončil úplným zproštěním obžaloby Nečasové i dalších obžalovaných, bývalých ředitelů Vojenského zpravodajství Milana Kovandy a Ondreje Páleníka i pracovníka tajné služby Jana Pohůnka. „Skutky uvedené v obžalobě nejsou trestným činem,“ konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová. Odůvodnění sice soudkyně přečetla, ale za zavřenými dveřmi s ohledem na utajené skutečnosti.
Verdikt, proti kterému se státní zástupce odvolal, vzbudil nevoli jednak u části politiků a veřejnosti, ale kvůli utajenému odůvodnění také u některých odborníků. S kritikou reagoval předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, podle kterého je ústavní princip, že se rozsudky odůvodňují veřejně, a to bez výjimky. „I v případech, kdy se probírají utajované věci, stále platí, že rozsudek musí být vyhlášen veřejně,“ upozornil Josef Baxa na konci května v Otázkách Václava Moravce (více zde). Obdobně se v rozhovoru pro časopis Týden vyjádřil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Nikdo mě nepřesvědčí, že to bylo nezbytné,“ uvedl.
