Praha - Česká republika má zakrnělou imigrační politiku. Přijmout uprchlíky z Blízkého východu musí doprovázet opatrnost, s tím jdou ale ruku v ruce příležitosti, třeba omladit stárnoucí populaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl ekonom a profesor Jan Švejnar. Podle teologa Tomáše Halíka má Evropa morální povinnost se uprchlíkům otevřít, byť to znamená přijmout ekonomická i bezpečnostní rizika. Sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl ale má zato, že české instituce jsou na větší příliv imigrantů absolutně nepřipravené.
Švejnar zdůraznil, že naše země nemá rozvinutou imigrační politiku. „My stále nemáme dostatečně dobrou strategii všeobecnou a specifickou, jak doplňovat stárnoucí obyvatelstvo ČR dynamickým obyvatelstvem s dostatečnými znalostmi a lidským kapitálem,“ soudí ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku.
V mnohonárodnosti nevidí nejmenší problém. Na cestě k ní ale považuje za podstatnou diskusi s obyvatelstvem, při kterém se jim dostane vysvětlení, o co se jedná. Jeden z rozhodujících aspektů vidí v rychlosti, nebo naopak pomalosti integračního procesu, která musí být dobře zvážená. Z ukvapenosti se totiž může odvíjet přerod v nesnášenlivost vůči přistěhovalcům, varuje. „Evropa jako celek potřebuje mladé lidi, v tomto směru může jít o pozitivní jev podle toho, jak bude vytvořen,“ konstatuje i směrem k dalším zemím.
Je morální povinnost Evropy otevřít se imigrantům
Tomáš Halík vidí v současné globální imigrační situaci paralely s dobou rozpadu Římské říše. Lidé v řadě lokalit světa nemigrují za něčím lepším, ale prchají před nebezpečím smrti. „Myslím, že je morální povinností Evropy se těmto lidem otevřít. Samozřejmě to přináší svá rizika ekonomická i bezpečnostní,“ podotýká Halík.
Způsob integrace menšin je nutné promýšlet, zdůrazňuje. Je si vědom velkých problémů, které v evropských zemích vznikají kvůli tomu, že druhá a třetí generace uprchlíků dnes často hledá svoji identitu a dochází ke konfliktům.
„Je možné k přistěhovalectví přistupovat konstruktivně, nebo emotivně a rozvíjet vášně proti imigrantům,“ uvedl v OVM Tomáš Halík. Z emotivního přístupu pak vyrůstá extremismus, který je zneužíván dalšími mezinárodními silami sledujícími rozklad EU. Halík uvedl jako poslední příklad finanční podporu Ruska francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové.
Nejsme na větší počty uprchlíků ani trochu připraveni
Ředitel agentury STEM Jan Hartl vidí v imigraci riziko v procesu rodící se evropské integrace. Nejde jen o vstřebání uprchlíků, ale pokud je jedna země EU bude přijímat a druhá se jen poveze jako černý pasažér, mohlo by vzniknout nové ohnisko sváru mezi členskými zeměmi.
Kvůli pro cizince složité češtině a restriktivní cizinecké politice jsme v ČR žili dosud v relativní izolaci, konstatuje sociolog, a nyní nejsme na imigranty připraveni. „Jsme absloutně nepřipraveni přijímat cizorodé prvky, jde to proti oficiální linii našich institucí. A protože je to pro mnoho lidí imaginární hrůza něčeho neznámého a nedovedou si představit, jak se taková věc zvládne, zaujímají negativní postoj,“ tvrdí Hartl.
Má za to, že poté, co jsme se zbavili německé menšiny po druhé světové válce, jsme nepřirozeně etnicky homogenní stát. Z toho pak plyne bezradnost úřadů i politiků. Nejjednodušší se pak jeví zaujetí odmítavého postoje k imigrantům, demagogickými argumenty apelovat na lidi, a v konečném důsledku i demokratické strany začnou lavírovat ve svých stanoviscích, aby neztratily politické body. Jediný recept vidí Hartl v obsáhlé a otevřené veřejné debatě.
Nejsme připraveni, tvrdí i vláda
Hartlova slova dokládá i postoj české vlády, která se na začátku prosince postavila proti zavedení kvót v rámci EU, které určují evropským státům, kolik syrských uprchlíků musí přijmout. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) tehdy konstatoval, že stát není stát připraven na případný příliv tisíců uprchlíků. Kapacita uprchlických táborů představuje kolem 700 míst.
„Česká vláda nesouhlasí s tím, aby se do politiky Evropské unie dostal mechanismus přidělování kvót lidí, kteří se ucházejí a budou ucházet o azyl v jednotlivých evropských zemích,“ prohlásil tehdy premiér Bohuslav Sobotka. „Domníváme se, že to musí být ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států,“ dodal.
