Prezident Miloš Zeman ve středu oficiálně odvolal z funkce náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře a jeho nástupcem jmenoval Aleše Opatu. Změna v čele generálního štábu pak nastane od 1. května. Zeman už jmenování Opaty podepsal a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) svůj podpis připojil koncem března.
Funkce náčelníka generálního štábu se Bečvář ujal na začátku května 2015 a v armádě měl skončit už loni. Exministr obrany Martin Stropnický (ANO) mu ale závazek prodloužil do poloviny letošního roku. Když ovšem žádal o další prodloužení do konce letošního roku, tak už jeho žádost nová ministryně obrany Karla Šlechtová nepodpořila.
V armádě by měl Bečvář skončit na konci června. Své další působení si chce ještě rozmyslet během dvou následujících měsíců, kdy ještě bude aktivním vojákem. I do budoucna se ale chce obraně věnovat.
Zeman Bečvářovi poděkoval za vykonanou práci. „Sloužil jste dobře, sloužil jste poctivě a sloužil jste věrně,“ řekl. Bečvářovi také za tříleté působení v pozici náčelníka generálního štábu poděkoval sněmovní výbor pro obranu.
Od poslanců dostal pamětní plaketu a dekret podepsaný všemi členy výboru. „Jestli mohu mluvit za výbor pro obranu, tak se nám s ním spolupracovalo velmi dobře,“ zhodnotila éru Josefa Bečváře předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS). V Událostech, komentářích připustila, že se některé věci – například dokončení plánovaných nákupů – nepovedly, ale to považuje spíše za chybu bývalého ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Šlechtová: Nový náčelník má respekt u vojáků
Výběr Bečvářova nástupce prý Šlechtová konzultovala i s odbornou veřejností a vojskem. Opata má podle ní u vojáků velký respekt, což pro ni bylo při rozhodování důležité. Jako argument pro volbu Opaty uvedla také jeho velitelské angažmá na zahraničních misích v Kosovu nebo v Afghánistánu.
Tato angažmá zmiňoval i prezident Zeman, když zdůvodňoval, proč Opatu jmenoval. Jeho zkušenosti ze zahraničních misí můžou být podle Zemana inspirací pro činnost armády. „Tato armáda není určena jenom k tomu, aby prováděla cvičení a manévry, ale také aby bojovala, například v Afghánistánu,“ řekl Zeman a zároveň podpořil návrh ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) na posílení českých zahraničních misí.
Od velitele tankové čety po náčelníka generálního štábu
Třiapadesátiletý Aleš Opata je vojákem jedenatřicet let. Postupně prošel řadou funkcí: od velitele tankové čety, velitele praporu, velitele 4. brigády rychlého nasazení až po ředitele sekce na generálním štábu a zástupce náčelníka. V letech 2014 až 2017 pak byl národním vojenským představitelem na vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě.
Opata bude mít podle Šlechtové dva klíčové úkoly, a to změny v systému řízení armády a rovněž zlepšení komunikace mezi generálním štábem a ministerstvem obrany při zadávání veřejných zakázek.
„Chci vytáhnout mladší generaci do řízení a velení armády. Chceme obměnit celé vedení a řízení, bude to opravdu enormní krok,“ uvedla Šlechtová. Změny jdou podle ní ruku v ruce s reorganizací armády podle standardů NATO, která by měla být hotová v roce 2019.
„Budu se s ním bavit o velkých akvizicích, které armáda bude potřebovat,“ dodala také ministryně obrany v demisi. Očekává, že Opata zajistí, aby armáda měla jednotné požadavky ohledně vybavení.
Sám Opata označil za hlavní priority svého působení rozvoj pozemních sil, ve kterých bude potřeba především přezbrojit 7. mechanizovanou brigádu na nový typ techniky. Nákup bojových vozidel pěchoty bude stát asi 50 miliard korun a půjde o dosud největší armádní obchod.
Ministryně obrany v demisi měla s velením armády v minulých měsících spory ohledně nákupu nových vrtulníků. Ten se zadrhnul a Šlechtová měla výhrady právě k požadavkům armády, které jsou podle ní těžko splnitelné.
