Mezi Čechy panuje názor, že by se v rámci protiteroristické legislativy měla přijmout přísnější opatření. Myslí si to 82 procent dotázaných v průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi.
Listopadové teroristické útoky v Paříži i trvající uprchlická vlna ovlivňuje přístup Čechů k bezpečnostním opatřením. Posílení protiteroristické legislativy, která by například rozšířila pravomoci vyšetřovacích orgánů nebo zpravodajských služeb, podporují podle průzkumu čtyři pětiny občanů.
61 procent respondentů je dokonce jednoznačně přesvědčeno, že je nutné provést změny, dalších 21 procent lidí by k tomu přistoupilo spíše. Jen 16 procent se pak domnívá, že současná podoba zákonů je dostačující.
Při detailním pohledu na konkrétní opatření se ukazuje, že by lidé nejvíce upřednostňovali uvalení automatické vazby bez rozhodnutí soudu nebo možnost zabránit osobám podezřelým z trestného činu překročení české hranice. K oběma krokům se přiklonilo přes osmdesát procent dotázaných.
Pokud by ale šlo o centrální evidenci účtů nebo získávání informací od telekomunikačních operátorů a poskytovatelů internetového připojení, vnímají občané vyšší omezení osobní svobody, a proto se k těmto krokům přiklání nanejvýš polovina z nich. Nejmenší zastání v podobě 42 procent má varianta shromažďování dat uživatelů internetu bez rozhodnutí soudu.
Další opatření podporují častěji ženy, starší lidé a osoby s nižším vzděláním
Z průzkumu vyplynulo, že častěji jsou o zpřísnění legislativy přesvědčeny ženy, a to v 86 procentech případů.
Významně dělící se ukazuje věk a vzdělání. Zatímco se zvyšujícím se věkem se zvyšuje podíl těch, kteří by protiteroristickou legislativu zpřísňovali, tak se vzrůstajícím vzděláním se tento podíl naopak významně snižuje.
Ve věkové kategorii 18 až 29 let tak jde o 77 procent, zatímco starší šedesáti let se pro zpřísnění vyslovili v 87 procentech případů. Lidé se základním vzděláním by měnili zákony v 89 procentech případů, vysokoškolsky vzdělaní pak v 65 procentech.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 21.11. až 27.11. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) i předseda KSČM Vojtěch Filip se v Otázkách Václava Moravce shodli, že není zapotřebí měnit zákony. „Určitě bych nezvedl ruku pro automatickou vazbu, protože to je omezení osobní svobody zásadním způsobem, a v tomto ohledu nevím, proč by to měl řešit jeden orgán – to znamená policie. Za 48 hodin je možné, aby policie zjistila konkrétní věci o zadrženém, a je možné, aby soud rozhodl, jestli jsou tady důvody vazby,“ uvedl Filip.
„Lidé uvažují způsobem – automatická vazba pro teroristy, tak to nejsme my. Ale neuvědomují si, že podezřelým z terorismu může být každý. Proto platí, že vazbu musí schvalovat soud, aby tam přišel někdo nezávislý,“ dodal Pelikán. Podle něj by se hodilo posílit informační spolupráci. „Třeba právě registr účtů je něco, co by velice pomohlo, co zatím nemáme. Stejně tak na evropské úrovni výměna informací mezi jednotlivými státy.“
