Praha – Značný úbytek sil odstupujícího papeže Benedikta XVI. pozoroval v poslední době také pražský kardinál Miloslav Vlk. Ve vysílání ČT24 přiznal, že při společném setkání před 2 týdny bylo na pětaosmdesátiletém papežovi vidět, že je silně unavený. Proto prý Vlka oznámení o odchodu ke konci února nijak nepřekvapilo. Jiné osobností spjaté s katolickou církví hodnotí plánované odstoupení papeže spíše jako nečekané. Rezignace papeže je v katolické církvi mimořádnou situací. Naposledy k tomu došlo ve 13. století.
„Když jsem se s papežem setkal předminulý týden, tak jsem cítil, že je velice zesláblý, takže mě to z tohoto důvodu nepřekvapilo,“ komentoval Vlk dnešní informaci. Papež oznámil, že se svého duchovního úřadu vzdá 28. února ve 20:00 SEČ. V latinském projevu kardinálům řekl, že odchod z čela katolické církve dlouho zvažoval.
„Úbytek duševních sil patrný nebyl. Lidé kolem něj říkali, že hlava funguje dobře, ale celkový úbytek fyzických sil, to bylo možné trochu pozorovat podle toho, jak se pohyboval. Viděl jsem, že ta tvář je opravdu tvář vetchého stařečka,“ dodal Vlk. Konkláve, tedy volební sbor, který zvolí příštího papeže, se má uskutečnit do konce března. Z českých zástupců se volby zúčastní arcibiskup Dominik Duka, jeho předchůdce Vlk kvůli věku už nemůže do hlasování zasáhnout.
Papež svůj krok označil za „rozhodnutí velké důležitosti pro život církve“ a uvedl, že si je vědom jeho závažnosti. Podle Kodexu kanonického práva může papež svůj úřad dobrovolně opustit, pokud je to jeho svobodné rozhodnutí, které řádně ohlásí. Jeho krok nepodléhá žádnému dalšímu schvalování.
Katolický kněz a bývalý mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala oceňuje na Benediktu XVI. kladný postoj k zemím, ve kterých viděl potenciál k budoucnosti a novému rozmachu církve. Zmiňuje například latinskou Ameriku, některé africké země nebo Čínu. „On dost ostře kritizoval duchovní propad Evropy. V jedné přednášce z roku 1958 už tehdy poukazoval na to, že i do církve se v podstatě dostali pohané. Pozoroval neblahé jevy v církvi nebo povolování konzervativní disciplíny. Prohlásil, že vidí budoucnost církve například právě v latinské Americe.“
Výraznou předností byla podle Fialy také papežova snaha o sblížení křesťanství s Islámem. „Podnítil jednání s muslimskými teology, kteří působí na univerzitě v egyptské Káhiře a kladně odpověděli na jeho pozvání k diskusi. Ovšem ovlivnit kladně (a uklidnit) svět islámu při jeho ideové nejednotnosti je problém těžko řešitelný,“ komentoval Fiala.
Zajímá vás osobnost Benedikta XVI. a jeho v dějinách církve unikátní čin? Jak se Joseph Ratzinger zapsal do historie svatopetrského stolce? A čím se může inspirovat jeho nástupce? Diskutuje s Miloslavem Fialou na chatu zde
Halík: Benedikt XVI. se zapsal hlavně jako výrazný intelektuál
Jako překvapivý krok naopak hodnotí papežův plánovaný odchod prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. Papež podle něho nicméně prokázal „pokorný a sebekritický pohled na zbývající síly“. Papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger, prý zanechal ve Vatikánu stopu významného intelektuála a akademika.
„Myslím, že tento papež vejde do těch dvoutisíciletých dějin církve jako myslitel, teolog, protože byl jedním z nejvýraznějších evropských intelektuálů 20. století a jeho teologické dílo je významné,“ řekl Halík.
Tomáš Halík:
„Co se týče jeho role, myslím, že v mnohém navázal na Jana Pavla II, i když byl osobnostně jiný. Jan Pavel byl sportovec, vitální člověk, extrovert, toto je typický intelektuál, akademická osobnost. Ale na svého předchůdce navázal například v mezináboženském dialogu.“
Právě poslední dva papežové pocházeli ze středoevropského regionu. Podle Halíka by stejná oblast mohla nabídnout schopné nástupce – například současného vídeňského kardinála Christopha Schönborna (narodil se u českých Lovosic.) Pravděpodobnější variantou ale bude zřejmě zástupce italské kurie nebo někdo z jihoamerických katolíků, jak odhadl Halík.
Podle arcibiskupa Graubnera jde o velkorysé gesto úcty
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner hodnotí krok papeže jako velké gesto úcty k úřadu. „Je to překvapení, protože po staletí se to nestalo. Uznáváme, že právo na to má. Je-li to tak, je to z jeho strany velké gesto, když si uvědomuje zdravotní omezení a pokorně to přijímá. Je to výraz osobní velikosti,“ řekl Graubner.
Osobně si papeže velice vážil, což umocňovala i řada osobních setkání. „Je třeba říci, že je to velký teolog a zároveň člověk hlubokého duchovního života,“ podotkl arcibiskup. Doplnil že jde o vysoce vzdělaného člověka s pokornou jednoduchostí a starostí o druhé. Samotný arcibiskup se s papežem taktéž několikrát osobně setkal. O nástupci ale odmítl spekulovat s tím, že nemá dosud ani oficiální zprávu o jeho rezignaci.
Představitelé církve se shodují: Rozhodnutí papeže je překvapivé, ale pochopitelné
„Rozhodnutí Svatého otce mě překvapilo, stejně jako to překvapilo celý svět. Z úřadu papeže odchází člověk, kterého jsem dobře znal a několikrát jsem se s ním setkal ještě jako s kardinálem a prefektem Kongregace pro nauku víry a samozřejmě také během jeho papežské služby,“ řekl biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz, podle něhož bude Benedikt XVI. církvi dále prospěšný.
Podle Ludvíka Armbrustra z teologické fakulty Univerzity Karlovy byl Benedikt XVI. dobrým papežem, který dokázal církev spojovat a zároveň stát za svými názory. „On se nesnažil napodobovat svého předchůdce, přestože ten byl nesmírně populární, a on tomu pokušení odolal a zůstal svůj,“ uvedl Armbrustr.
„I když nejde o zcela obvyklé řešení, jsem přesvědčen, že se papež takto rozhodl po dlouhém zvažování a pro dobro církve,“ uvedl brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který se naposledy s papežem setkal při jeho návštěvě Česka v roce 2009, kdy Benedikt XVI. jako první pontifik navštívil také Brno. „Vážím si jej pro jeho lidskost i zakotvení v tradici církve, pro jeho noblesu i pokoru, pro teologickou brilantnost… Modlím se za něj a věřím, že nejsem sám,“ dodal Cikrle.
Podle litoměřického biskupa Jana Baxanta vyžadoval krok papeže skromnost a moudrost. Přestože ho oznámení o rezignaci Benedikta XVI. překvapilo, zapadá to prý do jeho charakteru. „Když je někdo skromný a moudrý, tak potom má i odvahu udělat i veliké věci,“ řekl Baxant, který na Benedikta XVI., s nímž se několikrát setkal, vzpomíná také jako na pokorného, inteligentního a vzdělaného člověka.
Rozhodnutí papeže, které je v moderních dějinách katolické církve unikátní, překvapilo i prezidenta Diecézní katolické charity Hradec Králové Josefa Suchára. „Říkám klobouk dolů, to není jen tak. Myslím si, že k tomu rozhodnutí je potřeba hodně síly. V každém případě mě to zaskočilo, protože to není obvyklé, ale respektuji ho. Mám k němu úctu a beru to jako jedno z průlomových rozhodnutí,“ uvedl Suchár, který za rozhodnutím vidí velikou papežovu moudrost v okamžiku, kdy cítí, že již není schopen zastávat tak vysoký úřad.
Královéhradecký biskup Jan Vokál v reakci na krok Benedikta XVI. uvedl, že k němu chová nesmírně hlubokou úctu. „To, že ze zdravotních důvodů odchází ze svého úřadu, proto vnímám jako velmi bolestnou ztrátu a cítím velké pohnutí. Jsem si však jist tím, že k tomuto rozhodnutí dospěl veden vírou, láskou k církvi a v hluboké modlitbě. Právě takto toto rozhodnutí přijímám a chápu je,“ uvedl Vokál, který vyjádřil také přesvědčení, že i po odchodu z úřadu bude Benedikt XVI. pro církev velkým přínosem.
Premiér Petr Nečas (ODS) je rozhodnutím papeže Benedikta XVI. odstoupit „velmi překvapen“. Váží si odpovědnosti a sebeobětování, s nímž vykonával úřad, sdělil jeho mluvčí Michal Schuster. Za legitimní postup krok hlavy katolické církve označil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který Benedikta XVI. ocenil jako „člověka brilantního myšlení“.
