Příští týden uplyne třicet let od chvíle, kdy v Česku proběhla první úspěšná transplantace kostní dřeně. Od té doby už zachránila život více než dvanácti tisícům lidí. Dárcům krve a kostní dřeně nyní vyšla vstříc i vláda, která pro ně schválila opoziční návrh na daňové úlevy.
Před 30 lety měla zemřít. Zachránila ji první úspěšná transplantace kostní dřeně
Před 30 lety zachránila transplantace kostní dřeně první život (zdroj: ČT24)
Tehdy dvacetileté Dagmar Dickové zbývaly v roce 1987 pouhé tři měsíce života. Neměla potíže, jen drobné flíčky na ruce. Vyšetření ale odhalilo akutní leukémii. Jedinou nadějí byla kostní dřeň.
V Ústavu hematologie a krevní transfúze ale do té doby provedli jen jednu neúspěšnou příbuzenskou transplantaci. „Když jsem se zeptala na statistiku úspěšnosti, tak mi řekli, abych se víckrát neptala,“ vzpomíná vyléčená žena na dobu před třiceti lety.
Kostní dřeň jí darovala o tři roky starší sestra. Shoda byla více než 99 procent. Následovalo 36 dnů v igelitovém stanu: „Stál uprostřed místnosti. Dávali mi stravu, která se tehdy vyvíjela pro kosmonauty. Sahali na mě skrz takové rukávce.“ Stanu se přezdívalo ostrov života a pacienty s oslabenou imunitou chránil léta.
Nyní už je prostředí příjemnější. Nemocní jsou sice izolovaní v jednolůžkovém pokoji, mají ale povolené návštěvy. „V pokoji je filtrován vzduch tak, aby se snížilo riziko přenosu nákazy vzduchem,“ dodal vedoucí lékař Transplantační jednotky a Jednotky intenzivní hematologické péče ÚHKT Antonín Vítek.
Dárci kostní dřeně
V průběhu let přibyl i nový způsob získávání takzvaných krvetvorných buněk. Stále je možný odběr z pánevních kostí v celkové narkóze. Častěji ale dárce připojí na separátor a buňky se oddělí z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor.
V Česku se ročně provede kolem sedmi stovek transplantací krvetvorných buněk. Většina pochází od dárců z německého a českého registru. V řadě případů nemocným pomohou příbuzní. Pokud se nenajde vhodný dárce, lékaři už si umí poradit i s buňkami rodinných příslušníků, kteří nemají dostatečnou shodu.
Dárcovská střediska jsou v Praze a Plzni. Registry si ale dlouhodobě stěžují, že dárců není mnoho. Pražské středisko se kvůli tomu dokonce rozhodlo zvýšit věk vstupu do registru z 35 na 40 let.
- K přihlášení do registru je především nutný věk ve vymezeném rozmezí (v plzeňském registru 18–35 let, v pražském 18–40 let) a dobrý zdravotní stav. Dárce by tedy neměl trpět žádným závažným onemocněním, a to ani v minulosti. Registry proto nepřijímají například lidi, kteří se úspěšně vyléčili z nádorového onemocnění nebo sami absolvovali transplantaci orgánů a tkání. Nemělo by také jít o lidi závislé na alkoholu či jiných drogách. Do registru je možné vstoupit i při těhotenství či v době kojení, ale není v té době možné podstoupit odběr. Překážkou k odběru je i očkování živou vakcínou či nedávný pobyt v tropických oblastech.
- Přihlásit se mohou ti, kdo v minulosti prodělali mononukleózu nebo žloutenku typu A a také lidé s lehkou formou alergie, nikoli však s alergií, která vyžaduje trvalou léčbu či astmatem. Že dárce netrpí něčím, o čem sám neví, vyloučí vyšetření před odběrem.
- Vyšetření před odběrem kmenových krvetvorných buněk má vyloučit, že dárce trpí infekcí přenosnou krví. Jde především o HIV, žloutenky typu B a C, akutní infekční mononukleózu, cytomegalovirus nebo sifylis. Vyšetření upozorní i na další možná rizika, která by mohla dárce vyloučit. Probíhá proto EKG a rentgen plic.
- Kostní dřeň se odebírá ve chvíli, kdy registr ukáže, že konkrétní dárce je vhodný k pacientovi, který dřeň potřebuje. Do zásoby české registry dřeň neodebírají. Před samotným výběrem dárce lékaři provádějí několik testů, vyšetření a také se opakuje zdravotní dotazník. Když už je jasné, že odběr proběhne, je nutné předodběrové vyšetření.
- Samotný odběr kostní dřeně může proběhnout dvěma způsoby. Způsob odebírání si může zvolit dárce. Tradičním způsobem odběru kmenových buněk je odsání přímo z kosti, což je zásah, který probíhá v celkové narkóze. Obvykle dárce pobývá v nemocnici tři dny, předem při předodběrovém vyšetření také odevzdá krev pro autotransfuzi. Tento odběr má kromě časové náročnosti rizika, která souvisejí s anestezií. Po odběru leckdo pociťuje únavu a v místech vpichů bolest.
- Alternativou je tzv. separace, kdy se kmenové buňky odsávají z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor pro granulocyty. Při samotném odběru odsávají lékaři krev do separátoru, který z ní oddělí potřebný typ buněk. Zbytek krve se potom dárci vrací. Odběr separací trvá čtyři hodiny. Problém s tímto způsobem spočívá například v tom, že je třeba při odběru několik hodin ležet v jedné poloze, vzácně se vyskytují také závažnější reakce, které mohou skončit kolapsem. Někteří lidé také reagují na růstový faktor, vyskytují se u nich příznaky podobné chřipce – únava a bolest kloubů či svalů.
- zdroje: Český národní registr dárců kostní dřeně, Český registr dárců krvetvorných buněk