V aule Karolina se sešli zástupci akademické obce, vlády i obou komor parlamentu, aby si připomněli 600. výročí tragického upálení mistra Jana Husa. "Za svou pravdou stál vždy, vypravil se ji hájit i do Kostnice, přestože si uvědomoval, jak koncil může skončit," prohlásil o svém předchůdci na Univerzitě Karlově rektor Tomáš Zima. Premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) připomněli politický rozměr osobnosti slavného teologa a kazatele.
Rektor Tomáš Zima upozornil na působení Jana Husa na Univerzitě Karlově. „Musíme si připomínat, že mistr Jan Hus vyrostl na pražské univerzitě, po celou dobu svého veřejného působení byl jejím učitelem a vedle Betlémské kaple byla právě Karlova Univerzita místem, odkud vyzýval nejen ke změně církve a společnosti, ale také ke změně smýšlení každého jednoho člověka.“
Zima upozornil právě na Husův pokus o realizaci anticko-křesťanského ideálu bonum comunne. „Císař a král Karel IV. nezaložil naši alma mater pouze proto, aby se zde vedly učené disputace. Univerzita podle něj měla přispívat rovněž ke kultivaci českých elit a české společnosti, již trápily četné politické i sociální problémy. Mistr Jan chtěl, aby české království a jeho univerzita byly místem, odkud reforma společnosti začne. Nehlásal žádnou revoluci, nepopíral existující společenskou strukturu, jak tvrdili někteří jeho kritici a odpůrci. Hlásal jen to, že kdo nežije a nekoná svou práci důstojně, nedojde konečného pokoje.“
Husův odkaz žití v pravdě jako leitmotiv českých dějin
„Žít v pravdě bez ohledu na to, jak žijí a co si myslí ostatní, bez ohledu na to, jaké je převládající veřejné mínění. “ Takové je podle Zimy hlavní poselství Husova odkazu. Stejnou myšlenku podle něj sdíleli i další významné osobnosti českých dějin, navíc také ve vypjatých situacích, Tomáš Garrigue Masaryk v případě hilsneriády, Karel Čapek v předvečer okupace Československa nacisty, Milada Horáková ve vykonstruovaném soudním procesu či Václav Havel tváří v tvář riziku komunistického věznění.
V podobném duchu hovořil i Bohuslav Sobotka. Připomněl, že pro první republiku se Hus stal ztělesněním myšlenky, že mravní autonomie je národním programem. Tak na odkaz mistra Jana navázal i odboj za druhé světové války, reformní tendence společnosti v době Pražského jara, oběti studentů Jana Palacha a Jana Zajíce i Sametová revoluce. „600. výročí upálení mistra Jana Husa je tedy připomínkou nejen života a tragické smrti jedné viditelné postavy našich dějin, nýbrž i připomínkou hlubšího smyslu našich politických snah,“ konstatoval premiér.
Jako politickou osobnost chápe Jana Husa i Lubomír Zaorálek. „Hus neměl k dispozici média, ale přesto byl schopen komunikovat s širokou veřejností. Jeho smrt byla impulsem pro vznik protopolitického hnutí,“ pronesl. Podle ministra zahraničí působil Jan Hus v době všeobecné krize hodnot, kterou prožíváme i dnes. „Hus je ukázkou, jak se v takové situaci chovat.“
Podle Zaorálka je horizont, k němuž se Husův příběh odvolává, kontinentální, panevropský. „Partneři Husova dialogu neseděli jen v Praze, ale i v Římě, Paříži, Oxfordu. Cítím hrdost, že to byl právě Hus, kdo tento odstup předvedl jako jeden z prvních. A dokonce ne jen jako teoretik, ale jako politický zápasník.“
Tříleté studium na fakultě svobodných umění, představující základ systému vzdělání na pražské Karlově univerzitě, ukončil Jan Hus roku 1393. Dosáhl tak první akademické hodnosti, titulu bakaláře svobodných umění. V roce 1396, asi v polovině třetí desítky let svého života, pak vykonal mistrovské zkoušky a stal se mistrem svobodných umění.
Hus byl poté čekatelem řádné profesury, pro niž univerzitní statuta předepisovala další dvouleté zkušební období. Tehdy se mimo jiné blíže seznámil s názory oxfordského reformátora Jana Viklefa, které výrazně ovlivnily jeho následný myšlenkový vývoj. Roku 1398 dokončil pro svou potřebu opisy vybraných Viklefových textů.
V roce 1398 Jan Hus pronikl na fakultě svobodných umění do skupiny mistrů, kteří pravidelně přednášeli žákům a měli významné slovo při organizování odborné činnosti fakulty. Postupně se vypracovával na jednoho z hlavních představitelů českého univerzitního národa. V roce 1401 byl Hus zvolen děkanem artistické fakulty a v roce 1409 dokonce rektorem univerzity.
Zdroj: www.janhus600.cz
Česká televize ve spolupráci s Univerzitou Karlovou připravila dokument k šestistému výročí upálení Jana Husa Mistr a kazatel režiséra Zdeňka Pojmana. Film připomíná Husovo dětství, působení na pražské univerzitě i vliv oxfordského profesora Jana Viklefa. Snímek se bude vysílat 6. července, v den šestistého výročí upálení Mistra Jana Husa, od 20:00 na ČT2.
