Praha - Již dvanáct dní v Česku běží systém datových schránek, za nímž stojí ministerstvo vnitra a Česká pošta. Elektronická korespondence má usnadnit komunikaci s úřady a zlepšit doručování dokumentů. Dosud platilo, že dokument v datové schránce setrvá po dobu 90 dní. Nově se součástí projektu stal i tzv. datový trezor, který vychází vstříc především středním a velkým podnikům a umožňuje uchovat korespondenci minimálně po dobu jednoho roku.
Systém již od svého spuštění 1. července prodělal dvě plánované odstávky. Podle bezpečnostního experta České pošty Radka Smolíka, který se na spouštění datových schránek podílí, stojí za odstávkami „dolaďování“ celého projektu a požadavky poskytovatelů dat.
Po ukončení zkušebního režimu 31. července by k odstávkám docházet již nemělo. „Dodavatel garantuje dostupnost 99,9 procenta měsíčně, když to přepočtete na rok, tak jde zhruba o 6 dnů, kdy si může dovolit něco se systémem dělat, takže odstávek bude opravdu minimum,“ řekl Smolík.
O co jde v datových schránkách?
Datová schránka je elektronické úložiště přístupné prostřednictvím internetu. Jak píší oficiální stránky, slouží k doručování dokumentů orgánů veřejné moci. Svým principem se blíží e-mailu, zřizovatelé systému ale upozorňují, že je určena čistě pro komunikaci s úřady, navíc je právně zakotvena. Může tak například nahradit obálky s modrým pruhem.
Jedním z hlavních stavebních kamenů datové schránky je princip tzv. fikce doručení. To znamená, že ve chvíli, kdy si kdokoli dopis v datové schránce přečte, je považován za doručený. Za doručený je elektronický úřední dopis považován také po deseti dnech od odeslání, a je proto nutné schránku pravidelně vybírat.
Ministerstvo vnitra i pošta si od zavedení slibují úsporu času při doručování pošty i finanční úsporu, neboť je celá služba poskytována bezplatně. Schránka umožňuje také zástupnost - jedinec tedy může pověřit další osoby, aby měly přístup do datové schránky a vyřizovaly jeho korespondenci včetně zpráv do vlastních rukou.
Ředitel projektu ISDS z ministerstva vnitra Lászlo Hajnal dodal, že s odstávkou počítá i legislativa. „Pokud není systém dostupný a zákazník si datovou zprávu nemohl vyzvednout, tak platí fikce doručení až první následující den po odstávce. Nemůže se tedy stát, že kvůli ní bude občan v prodlení, protože prokáže, že nemohl ke své datové zprávě přistoupit,“ řekl Hajnal.
