Poslední sovětský okupant přijel zavzpomínat do Česka

Praha – Na pražské ruzyňské letiště dnes po 20 letech přiletěl generál Eduard Vorobjov, který byl v srpnu 1968 členem sovětských okupačních jednotek a o dvě dekády později odjížděl jako poslední sovětský voják z Československa zpátky do své vlasti. Je to vůbec poprvé, co bývalý velitel střední skupiny vojsk v Československu navštívil ČR. Do Česka ho pozval Ústav pro studium totalitních režimů a Slovanská knihovna. Stráví zde čtyři dny a bude mimo jiné prezentovat knihu o ruském pohledu na invazi v roce 1968. Na letišti dnes Vorobjova vítal jen jeho tehdejší hlavní oponent – Michael Kocáb. Ve středu 17. srpna v 18:30 bude Vorobjov také hostem pořadu Interview ČT24.

Definitivní odchod sovětských vojáků z Československa začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová čs. reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 000 sovětských vojáků domů. Jedním z hlavních aktérů tehdejšího dění byl i generál Eduard Vorobjov, velitel sovětských vojsk v ČSSR.

První měsíce dohadování odchodu sovětských vojáků byly podle Vorobjova složité. „Zpočátku to bylo napjaté. Neměli jsme pro naše lidi ubytování, složité vztahy jsme měli i s československými vyjednavači. Když poznali, že opravdu děláme vše proto, abychom odešli, zlepšilo se to,“ řekl České televizi. Díky osobnímu nasazení všech aktérů se podle něj nakonec tyto problémy podařilo překonat a odsun sovětských jednotek z Československa rychle realizovat.

Nahrávám video
Reportáž Tomáše Vlacha
Zdroj: ČT24

Z armády Vorobjov odešel v roce 1994, když odmítl vést vojáky do bojů proti vlastním lidem v Čečensku. Dodnes nelituje a doby sovětského impéria považuje za ty lepší epizody v dějinách: „Spolupráce s Američany i NATO? To je vaše věc. Já bych si jen přál, aby se to, čemu jsme tady položili v roce 91 základ, odrazilo na vřelejších a přátelštějších vztazích mezi našimi zeměmi,“ uzavřel.

Eduard Vorobjov (1938)

Narodil se v ruské Voroněži. Vystudoval střední stavební školu a krátce poté vstoupil do sovětské armády. V roce 1961 absolvoval vojenské učiliště v Baku, pak sloužil v sovětských jednotkách na Ukrajině a ve východním Německu. V srpnu 1968 byl součástí sovětských jednotek, které z NDR vstoupily do ČSSR a obsadily oblast kolem Domažlic. Po návratu do SSSR a velitelských štacích na Ukrajině, v Arménii a v Afghánistánu se do Československa vrátil v roce 1987 jako vrchní velitel sovětské Střední skupiny vojsk. Účastnil se složitých jednání o odsunu sovětských jednotek z ČSSR a po návratu do Ruska se stal prvním náměstkem velitele ruských pozemních vojsk. V roce 1994 se odmítl účastnit vojenské operace v Čečensku a rezignoval na všechny armádní funkce. Aktivně se zapojil do politiky a stal se blízkým spolupracovníkem reformního ruského premiéra Jegora Gajdara. V letech 1999–2007 působil jako poslanec ruského parlamentu za stranu Svaz pravicových sil. Je ženatý, má dvě dospělé děti.

Ústav pro studium totalitních režimů je spoluvydavatelem knihy s ruským pohledem na invazi do někdejšího Československa v roce 1968. Unikátní publikace podle ústavu představuje první pokus o ucelenější pohled na ruské vnímání vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy. Vorobjov do knihy poskytl rozhovor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 11 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 11 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 18 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 23 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59
Načítání...