Pohřeb válečného hrdiny Jaroslava Klemeše proběhne v pondělí od 15:00 ve strašnickém krematoriu. Poslední rozloučení za účasti nejvyšších představitelů ministerstva obrany a armády se bude konat se všemi vojenskými poctami. Generálporučík Jaroslav Klemeš zemřel v pondělí ve věku 95 let.
„Na přání rodiny, která organizací pohřbu pověřila Vojenský historický ústav a Československou obec legionářskou, bude poslední rozloučení ve Velké obřadní,“ uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Nad krematoriem přeletí armádní vrtulníky, vojenská hudba zahraje státní hymny a bude vystřelena čestná salva.
Prezident Miloš Zeman vyjádřil dceři válečného veterána soustrast v kondolenčním dopise. „My, kteří jsme pana generála osobně poznali, můžeme potvrdit, že byl zářným příkladem ryzího vlastence, který neváhal nasadit život za svobodu své domoviny, a současně člověka, který svůj spletitý životní osud bral s nadhledem,“ uvedl prezident.
Poslední výsadkář z Anglie
Klemeš byl posledním žijícím výsadkářem vyslaným za války z Velké Británie do Československa. Do zahraničí odešel v roce 1940 po obsazení země nacisty.
„V té době nešlo u nás celkem nic dělat, všechno měli obsazený. Říkali jsme si, že za hranicema by se dalo něco podniknout. Z rozhlasu v Paříži jsme se potom dozvěděli, že se tam zakládá naše československá armáda a kdo by mohl, aby přišel a rozšířil to, aby byla co platná,“ vzpomínal v květnu 2015.
Klemeš se tak dostal do Francie, kde byl zařazený do spojovací čety v československém zahraničním vojsku. Prošel ústupovými boji a přežil i bojové nasazení v týlu nepřítele. „Francouzi nebyli vůbec připravení, takže tam bylo de facto ústup, a to je pro vojáka nejhorší, co může být,“ vzpomínal.
Po okupaci Francie se přesunul do Anglie a v roce 1941 absolvoval výcvik u paradesantních jednotek ve Skotsku. V polovině roku 1942 se přihlásil do výcviku skupin pro zvláštní úkoly. V noci z 16. na 17. února 1945 byl v rámci operace Platinum – Pewter vysazen poblíž Nasavrk a zapojil se do odboje.
„Materiál jsme měli na nohou. Měli jsme na nich přivázané pytle a s těma jsme skákali,“ vzpomínal na výsadek. Jeho skupina Platinum - Pewter působila hlavně ve východních Čechách.
Tajné depeše z Kobylis
Koncem dubna 1945 se Klemeš přesunul do Prahy, odkud vysílačkou Anna posílal zprávy do Londýna. Jeho zprávy přebíralo i československé vysílání BBC. Většinu depeší odeslal z vily v Klíčanské ulici, která stále stojí v Praze-Kobylisích. Po osvobození Československa byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a stal se důstojníkem z povolání.
V roce 1949 byl ale Klemeš zatčen a 15 měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Následně byl odsouzen ke dvěma letům vězení za údajné neoznámení trestného činu zrady. Ve vězení tehdy skončil spolu s vojenským velitelem Pražského povstání Karlem Kuttelwasherem.
Další příslušník jeho výsadku Jaromír Nechanský dostal trest smrti. Všichni tři byli potrestáni mimo jiné i za to, že dojednali německou kapitulaci v Praze. To se nehodilo do tehdejšího konceptu vděčnosti Rudé armádě za osvobození města.
Nakonec Klemeš skončil na nucených pracích v lágru v ústeckých Všebořicích. Po propuštění zůstal v Ústí nad Labem, kde musel pracovat v dělnických povoláních. Byl tak skladníkem, závozníkem i řidičem ČSAD. Ve městě se nakonec usadil. Komunistická StB ho na přelomu 50. a 60. let vedla jako svého spolupracovníka.
2. května 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. Po revoluci byl i několikrát povýšen, naposledy v říjnu 2013 ho prezident Miloš Zeman povýšil na generálmajora. V roce 1997 mu byla udělena Medaile za hrdinství a loni v říjnu obdržel nejvyšší státní ocenění – Řád Bílého lva. Byl také čestným občanem Ústí nad Labem.
Patron chrudimských výsadkářů
Pro dnešní vojáky byl Klemeš především velikým vzorem a legendou. Byl také patronem 43. výsadkového praporu v Chrudimi, slavil s jeho příslušníky narozeniny, navštěvoval jejich cvičení a zaštiťoval charitativní akce.
Hrdinství i životní osudy Jaroslava Klemeše podrobně zmapoval Vojenský historický ústav.
V Česku nyní žije už jen 580 veteránů z druhé světové války. Nejstarším je František Hamada, který nedávno oslavil sto třetí narozeniny. Účastnil se domácího odboje a spolupracoval s partyzány.
