Poslední popravený v Česku - pětinásobný vrah Vladimír Lulek

Praha - Posledním člověkem, který 2. února 1989 zemřel na šibenici v suterénu pankrácké věznice, byl pětinásobný vrah Vladimír Lulek. V následujícím roce zákonodárci v českém právním řádu trest smrti zrušili a nahradili jej doživotím. V místnosti, kde kromě vrahů, jako byl Lulek, skončila svůj život také řada politických vězňů, je nyní pietní místo připomínající popravy z konce 50. let.

Brutální pětinásobná vražda v Předměřicích nad Labem, za niž byl poslední popravený odsouzen, otřásla na sklonku roku 1986 širokou veřejností. Několikrát trestaný recidivista Vladimír Lulek se vrátil 22. prosince 1986 v nočních hodinách domů opilý. Po hádce nejprve 36 bodnými ranami usmrtil o devět let starší manželku a v útoku pokračoval proti čtyřem dětem ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. Nožem zranil i sousedku, která se snažila bestiálnímu běsnění vraha zabránit.

Obžalovaný Lulek u soudu předstíral duševní chorobu a během hlavního líčení vůbec nepromluvil. Psychiatři však jeho duševní onemocnění vyloučili. V době trestného činu komunikoval s lidmi a o jeho odpovědnosti nebylo pochyb.

Lulkova poprava byla posledním vykonaným trestem smrti na území Česka. Posledním popraveným v rámci celého tehdejšího Československa byl Slovák Štefan Svitek. Trojnásobný vrah, jenž podle rozsudku ubil sekerou svou těhotnou manželku a dvě děti, byl odsouzen k tehdy nejvyššímu trestu v roce 1987. Poprava byla vykonána 8. června 1989 v Bratislavě. Celkem bylo v letech 1945 až 1989 v Československu popraveno na 1200 lidí. Přes 230 z nich skončilo po roce 1948 na popravišti z politických důvodů.

V Československu byl trest smrti zrušen v červenci 1990 a byl nahrazen ustanovením, jež považuje za výjimečný trest doživotí či odnětí svobody na 15 až 25 let. Absolutní trest byl vyškrtnut z právního řádu jako nehumánní a nenapravitelný v případě justičního omylu.

Zákaz trestu smrti byl v lednu 1991 zahrnut také do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti. Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 do svého právního systému i Česká republika.

Ve světě se v současné době popravy uplatňují jako nejvyšší tresty v 60 zemích, mimo jiné v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Pákistánu a USA, v Evropě v Bělorusku. Dalších 11 států zachovává hrdelní trest ve svém trestním řádu, ale je prováděn jen za výjimečných okolností. V roce 2007 bylo popraveno nejméně 1252 lidí (v roce 2006 jich bylo 1591) ve 24 zemích a nejméně 3347 lidí ve více než 50 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.

Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. V roce 2007 bylo v zemi vykonáno 470 rozsudků smrti, o rok dříve to bylo 1010 poprav. Skutečná čísla jsou však podle odborníků ještě mnohem vyšší. V Číně se navíc trest smrti ukládá i za nenásilné zločiny (podvody či úplatky). Rostoucí počet trestů smrti vykazuje i Írán, kde nejsou výjimkou ani hromadné popravy.

Jedinými vyspělými demokraciemi na světě, kde je trest smrti stále vykonáván, jsou Spojené státy americké a Japonsko. V USA se popravy praktikují v 36 státech z 50, nejvíce v Texasu. Počet poprav v USA v posledních letech klesá (v roce 2007 jich bylo 42; loni jich bylo provedeno 37, což je nejméně od roku 1994; letos zatím sedm).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější. Prezident Petr Pavel to řekl ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Rusko podle něj ve válce není úspěšné, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Ukrajinu a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 1 hhodinou

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 5 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 13 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 19 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.