Poslední popravený v Česku - pětinásobný vrah Vladimír Lulek

Praha - Posledním člověkem, který 2. února 1989 zemřel na šibenici v suterénu pankrácké věznice, byl pětinásobný vrah Vladimír Lulek. V následujícím roce zákonodárci v českém právním řádu trest smrti zrušili a nahradili jej doživotím. V místnosti, kde kromě vrahů, jako byl Lulek, skončila svůj život také řada politických vězňů, je nyní pietní místo připomínající popravy z konce 50. let.

Brutální pětinásobná vražda v Předměřicích nad Labem, za niž byl poslední popravený odsouzen, otřásla na sklonku roku 1986 širokou veřejností. Několikrát trestaný recidivista Vladimír Lulek se vrátil 22. prosince 1986 v nočních hodinách domů opilý. Po hádce nejprve 36 bodnými ranami usmrtil o devět let starší manželku a v útoku pokračoval proti čtyřem dětem ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. Nožem zranil i sousedku, která se snažila bestiálnímu běsnění vraha zabránit.

Obžalovaný Lulek u soudu předstíral duševní chorobu a během hlavního líčení vůbec nepromluvil. Psychiatři však jeho duševní onemocnění vyloučili. V době trestného činu komunikoval s lidmi a o jeho odpovědnosti nebylo pochyb.

Lulkova poprava byla posledním vykonaným trestem smrti na území Česka. Posledním popraveným v rámci celého tehdejšího Československa byl Slovák Štefan Svitek. Trojnásobný vrah, jenž podle rozsudku ubil sekerou svou těhotnou manželku a dvě děti, byl odsouzen k tehdy nejvyššímu trestu v roce 1987. Poprava byla vykonána 8. června 1989 v Bratislavě. Celkem bylo v letech 1945 až 1989 v Československu popraveno na 1200 lidí. Přes 230 z nich skončilo po roce 1948 na popravišti z politických důvodů.

V Československu byl trest smrti zrušen v červenci 1990 a byl nahrazen ustanovením, jež považuje za výjimečný trest doživotí či odnětí svobody na 15 až 25 let. Absolutní trest byl vyškrtnut z právního řádu jako nehumánní a nenapravitelný v případě justičního omylu.

Zákaz trestu smrti byl v lednu 1991 zahrnut také do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti. Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 do svého právního systému i Česká republika.

Ve světě se v současné době popravy uplatňují jako nejvyšší tresty v 60 zemích, mimo jiné v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Pákistánu a USA, v Evropě v Bělorusku. Dalších 11 států zachovává hrdelní trest ve svém trestním řádu, ale je prováděn jen za výjimečných okolností. V roce 2007 bylo popraveno nejméně 1252 lidí (v roce 2006 jich bylo 1591) ve 24 zemích a nejméně 3347 lidí ve více než 50 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.

Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. V roce 2007 bylo v zemi vykonáno 470 rozsudků smrti, o rok dříve to bylo 1010 poprav. Skutečná čísla jsou však podle odborníků ještě mnohem vyšší. V Číně se navíc trest smrti ukládá i za nenásilné zločiny (podvody či úplatky). Rostoucí počet trestů smrti vykazuje i Írán, kde nejsou výjimkou ani hromadné popravy.

Jedinými vyspělými demokraciemi na světě, kde je trest smrti stále vykonáván, jsou Spojené státy americké a Japonsko. V USA se popravy praktikují v 36 státech z 50, nejvíce v Texasu. Počet poprav v USA v posledních letech klesá (v roce 2007 jich bylo 42; loni jich bylo provedeno 37, což je nejméně od roku 1994; letos zatím sedm).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...