Praha - Sněmovní komise pro kontrolu bezpečnostní informační služby (BIS) se dnes připravovala na čtvrteční návštěvu v sídle tajné služby. Poslanci chtějí s jejím ředitelem Jiřím Langem jednat o údajném úniku informací z ekonomického odboru kontrarozvědky. Nejdůležitější bude zjistit, zda informace ze služby opravdu unikly, řekl novinářům po večerním zasedání poslanců předseda komise Jeroným Tejc (ČSSD).
Výsledek jednání sdělí poslanci veřejnosti na chystaném briefingu ve čtvrtek dopoledne. „Nicméně vše nasvědčuje tomu, že k úniku jako takovému došlo,“ dodal Tejc.
Podle Aktuálně.cz ztráta informací vyšla najevo před několika týdny, kdy BIS nechala monitorovat schůzku bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka. Účastníci schůzky si ale pracovníků BIS všimli a Randák si následně prostřednictvím svého nástupce, nynějšího šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Ivo Schwarze, na postup BIS stěžoval. Šéf BIS Lang poté informoval politiky o tom, že to byla operace související s vážným únikem informací z jeho služby, řekl Aktuálně.cz vládní úředník obeznámený s případem.
Informace, a to včetně seznamu spolupracujících osob, přitom údajně unikly před více než dvěma lety a BIS to tajila.
Podle Tejce bude rozhodující, zda informace pouze unikly ze služby, tedy fyzicky opustily budovu BIS, nebo se dostaly k nepovolaným osobám.
Tejc a předseda sněmovního podvýboru pro zpravodajské služby Jan Klas (ODS) již dříve uvedli, že pokud informace tajné služby byly opravdu vyzrazeny, měl by Lang zvážit rezignaci. Nyní Tejc řekl, že pro Langův osud bude klíčové nejen čtvrteční jednání komise, ale především vyjádření premiéra Mirka Topolánka, který by měl vystoupit před komisí příští týden.
Podle zákona o zpravodajských službách podléhá BIS kontrole vlády a parlamentu. Parlamentní pravomoci v této oblasti má ovšem upravovat zvláštní zákon, který zatím nebyl přijat, a hlavní kontrola BIS tedy spočívá na vládě. Vláda také jmenuje a odvolává ředitele služby.
Komise prý také okrajově jednala o dokumentech o údajné spolupráci místopředsedy sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL) se sovětskou vojenskou rozvědkou GRU, kterou Kasal již dříve důrazně odmítl.
