Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hájil ve sněmovně květnovou účast ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) na sudetoněmeckém sjezdu. Reagoval na kritickou písemnou interpelaci předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, podle kterého by občanské spolky neměly být pro vládu partnerem. Interpelaci podal už v červenci, na její projednání se dostalo až teď. Poslanci také schválili přijetí Černé Hory do NATO, proti bylo jen 16 komunistů.
Sobotka uvedl, že Herman jel do Norimberku s jeho souhlasem. Premiér před poslanci ocenil nynější vývoj v Sudetoněmeckém krajanském sdružení, jehož vedení se, byť zatím neúspěšně, snaží změnit stanovy tak, aby z nich byl vyškrtnut nárok na návrat do vlasti, na náhradu za zabraný majetku nebo na odškodnění. „Návštěva pana ministra Hermana byla oceněním pozitivního procesu,“ řekl ministerský předseda.
„Jestliže má vláda hledat partnery v občanských spolcích, není to směr, kterým bychom se měli ubírat,“ zdůraznil Filip. Sobotkovi vyčítal, že mu písemně neodpověděl například na dotaz, zda Hermanovou návštěvou nebyla porušena suverenita vlády. Filip taky podotkl, že nově navrhované stanovy „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ soud neschválil a stále platí původní znění. Komunista Leo Luzar označil jejich části za ostudné. „Sdružení má neustále majetkové nároky vůči České republice,“ tvrdí.
V dolní komoře se rozvinula debata o událostech roku 1938, kdy hitlerovské Německo obsadilo české pohraničí, i o poválečné situaci. Miroslav Grebeníček (KSČM) uvedl, že označovat poválečný odsun Němců jen za vyhnání je chybné. „Se slušnými Němci nás nikdo smiřovat nemusí,“ poznamenal.
„Smíření bez zapomínání“
Sobotka zdůraznil, že z pohraničí v roce 1938 neutíkali jen čeští občané, ale také němečtí antifašisté – křesťanští demokraté, sociální demokraté i komunisté. Nelze podle ministerského předsedy uplatňovat princip kolektivní viny.
„Volám po smíření bez zapomínání,“ řekl Herman, když se zapojil do debaty. V květnu v Norimberku připomněl nacistické zločiny i odsun sudetských Němců, nad událostmi vyjádřil lítost.
Herman také uvedl, že 12. prosince dostane v Německu cenu za česko-německé smíření. „Že se nestydíte, měl byste odstoupit,“ reagovala na to Marta Semelová (KSČM). Podle předsedy klubu TOP 09 a Starostů Františka Laudáta (TOP 09) by se ale měla stydět ona. „Přestaňte hrát války, které už neexistují,“ vyzval.
Sněmovna nakonec odmítla Filipův požadavek, aby mu Sobotka musel dodat na interpelaci novou písemnou odpověď.
Poslanci podpořili vstup Černé Hory do NATO
Poslanci také schválili přijetí Černé Hory do Severoatlantické aliance. Senát odsouhlasil protokol o začlenění balkánské země do NATO už v říjnu. Česko rozšíření NATO o Černou Horu dlouhodobě podporuje.
Černá Hora o vstup do NATO, ale i do Evropské unie jednoznačně stojí, uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Tato balkánská země je podle něho na začlenění do aliančních struktur připravena, například už se podílí na misi v Afghánistánu. „Černá Hora jednoznačně postoupila nejdál,“ zdůraznil.
Před rozšířením NATO o Černou Horu varoval Leo Luzar (KSČM), podle něho jde o „nestabilní území“. „Členství přinese Černé Hoře jen imaginární pocit bezpečí,“ uvedl. Severoatlantickou alianci Luzar označil za relikt studené války. Komunisté zůstali v kritice osamoceni. „Snažíme se o stabilizaci západního Balkánu,“ zdůraznil například Ivan Gabal (KDU-ČSL). Pro návrh hlasovalo 95 ze 117 přítomných poslanců. Proti bylo 16 poslanců výhradně z řad KSČM.
Protokol o přistoupení podepsali představitelé Černé Hory a členských zemí aliance v květnu v Bruselu. Mohl tím odstartovat ratifikační proces ve státech sdružených v NATO, na jehož konci by se Černá Hora měla stát 29. členem aliance. Už nyní se její zástupci mohou jako pozorovatelé účastnit všech jednání bloku. Přistoupení Černé Hory k NATO bude prvním rozšířením Severoatlantické aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Sněmovna má na aktuální schůzi projednat také pařížskou klimatickou dohodu, která by měla omezit oteplování planety. Dohoda začala celosvětově platit začátkem listopadu. Ratifikoval ji dostatečný počet zemí, které jsou dohromady zodpovědné za 55 procent globálních emisí.
