Přes 13 procent lidí potřebuje kvůli své nevyléčitelné nemoci každodenní odbornou péči. Podle odborníků ale chybí systém, který by ji pacientům zajistil. Paliativní medicína, která se specializuje na dlouhodobě nemocné, se v Česku rozvíjí jen pomalu a pomáhá spíše rodinám, které se o své blízké starají doma. Nedostatek je i geriatrů, ministerstvo jim chce navíc výrazně prodloužit studium.
„Manžel je po těžké mozkové příhodě. V srpnu 2001 zůstal ve velice zoufalém a bolestivém stavu. Až do roku 2013 se pohyboval po odděleních interny, nejdříve přes neurologii, pak na internu, pak do léčebny dlouhodobě nemocných a zase zpátky na internu,“ říká Jaroslava Svrčinová. Nakonec její šestapadesátiletý manžel Marcel Svrčina skončil v hospici.
„Průměrná doba hospitalizace je asi 29 dnů,“ uvádí ředitel hospice ve Frýdku-Místku Petr Jursa. „Je třeba počítat s tím, že lidé zde během krátké doby odejdou ze života,“ dodává doktorka Silvie Kochová. Pan Svrčina průměr překonal více než dvacetkrát, smutné prognózy lékařů se nenaplnily. Daří se mu lépe a podle zdravotní pojišťovny proto už v hospici dál zůstat nemůže.
„Vzhledem k tomu, že jeho zdravotní stav se zlepšil, tak by měl být přesunut do zařízení, které odpovídá jeho zdravotnímu stavu,“ říká ředitel VZP pro Moravu Aleš Zbožínek. Jenže takové instituce v Česku chybí. „Tito pacienti se ocitají zcela mimo systém naší zdravotní péče,“ konstatuje primářka oddělení následné péče Bílovické nemocnice Dagmar Palasová. „Lidé si je většinou dle svých možností vezmou domů,“ popisuje obvyklou praxi lékařka z frýdecko-místeckého hospice Silvie Kochová.
Marcelova manželka Jaroslava si ale na péči netroufá, navíc musí vydělávat. „O manžela se v tomto stavu doma nejsem schopna postarat, protože potřebuje intenzivní ošetřovatelskou i zdravotní péči,“ vysvětluje. Nejčastěji jsou pacienti jako pan Svrčina umístěni do léčeben dlouhodobě nemocných, kde zůstávají v průměru čtvrt roku. Následně rodina opět řeší, kam nemocného umístit.
Trend: Mobilní paliativní péče
„Ročně umírá v této republice kolem 120 tisíc pacientů, z toho nějakých 80 tisíc by potřebovalo i paliativní péči, což není zabezpečeno,“ říká primářka Palasová. „Vidím určitý trend do budoucna, že pacienti vyžadující paliativní péči budou moci být doma za pomoci mobilních týmů lékařů a sester, kteří za nimi budou dojíždět,“ plánuje náměstek ministra zdravotnictví Jozef Vymazal.
Od dubna začala VZP mobilním hospicům hradit část nákladů na jejich provoz. 7 zařízení letos dostalo 11, 4 milionu korun. Peníze však pomůžou jen rodinám, které se s pomocí zdravotníků o své blízké starají doma. Podle odborníků by se Česko mělo inspirovat Velkou Británií, kde je systém péče o nevyléčitelně nemocné nejpropracovanější.
Ministerstvo chce redukovat počet lékařských oborů, vyškrtne i geriatrii
Dalším výrazným problémem péče o seniory je nedostatek lékařů, kteří by se na péči o ně specializovali a byli schopni komplexně zhodnotit, co pacient opravdu potřebuje. „Specialisté jednotlivých oborů velmi často vidí jen konkrétní nemoci, ale starý člověk je polymorbidní,“ vysvětluje Eva Topinková, přednostka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Senioři mnohdy trpí vícero nemocemi, na něž berou celou plejádu léků.
Geriatrů pracuje v Česku asi 170, sami říkají, že by jich mělo být minimálně o sto víc, v některých krajích je péče nedostupná. Ministerstvo zdravotnictví přitom plánuje geriatrii vyškrtnout ze základních lékařských oborů, čímž by se výrazně prodloužilo studium. Po medicíně by mladé absolventy nově jako mezikrok čekal jiný kmenový obor - třeba interna.
Česká gerontologická společnost varuje, že v takovém případě ubude mladých specializovaných lékařů. „Je strašně těžké dát si nástavbový obor. Nevím, jestli bych si geriatrii vlastně vůbec dala," uvažuje lékařka z Geriatrické kliniky Monika Mašková. „V České republice, která stárne, je potřeba specialistů dlouhodobě nenaplněná a situace bude ještě horší,“ obává se Topinková.
Ministerstvo naopak tvrdí, že delší studium by mohlo vést naopak k nárůstu počtu geriatrů. „Pro některý lékařský obor se lékař třeba rozhodne až po několika letech praxe. Nepovažujeme to za úplně špatné rozhodnutí,“ říká o plánech resortu náměstek Vymazal. Ministerstvo chce z celkem 96 základních klinických oborů zachovat asi 40. Které další by kromě geriatrie mohly ze seznamu zmizet, se ukáže při jednáních v následujících týdnech.
