Politici srovnávají: Putin jako Hitler, Krym jako rok 1938

Praha – Čeští politici vidí ve vojenském obsazování Krymu stále častěji analogii ke krizovým událostem roku 1938. Šéf zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09) přirovnal události na Ukrajině k vojenskému zabrání Rakouska, tzv. „anšlusu“ poprvé již v sobotním speciálu ČT24. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) zase dnes hovořil o nápadné podobě s osudem předválečných československých Sudet. Zatímco Západ hodnotí obsazení Krymu jako porušení ukrajinské suverenity, Rusko se hájí ochranou vlastního obyvatelstva před kyjevskými nacionalisty.

Sám Schwarzenberg s oficiálními argumenty Ruska nesouhlasí. Podle něj rusky mluvícím obyvatelům Krymu, kterých je zhruba 60 procent, žádné nebezpečí nehrozí ani nehrozilo. „Žádnému Rusovi se na Krymu neublížilo. Naopak spíše ti, kteří byli příznivci Ukrajiny, těm se dařilo hůře. Rusové tam byli naprosto bezpeční, to je čistá výmluva,“ řekl Schwarzenberg na adresu možného bezpráví konaného na území jiného státu - více čtěte zde.

Právě exministr zahraničí jako jeden z prvních zřetelně přirovnal počínání ruského prezidenta Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Nacistický diktátor v roce 1938 rázně zatlačil na československou vládu pod záminkou ochrany československých Němců, kterých žilo v pohraničí na 3,5 milionu. „Když ve třicátých letech minulého století chtěl Adolf Hitler obsadit nějakou cizí zemi, vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Ať už šlo o anšlus Rakouska, obsazení našeho pohraničí, nebo útok na Polsko,“ uvedl Schwarzenberg.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je snaha chránit ruskou menšinu v zahraničí prý „standardní záminkou k intervenci“. Také on tvrdí, že situace ruského obyvatelstva na Krymu nevyžaduje podobné vojenské manévry. „Neexistuje zdroj, který by potvrdil, že by snad bylo nutné a už vůbec ne takto vojensky masivně hájit těch 58 procent obyvatel Krymu, kteří se hlásí k ruskému obyvatelstvu,“ dodal ministr.

Analogie k 75 let starým událostem by přitom odpovídala i postoji z druhé strany, tedy samotných obyvatel. Stejně jako Rusové na Krymu, i Němci v tehdejších Sudetech byli sebevědomou většinou, která si v kontextu stále silnější Třetí říše nárokovala větší pravomoci.

Milan Štěch, předseda Senátu: „To je v něčem podobné tomu, co se přihodilo v České republice v roce 1938, kdy také v pohraničí některé skupiny občanů - poměrně početné - volaly po připojení k německé říši. A víme, jaké to mělo neblahé, těžké, bolestné důsledky nejenom na Českou republiku, ale na celou Evropu a prakticky na celý svět.“

Komentátoři zmiňují i další nápadné paralely. Válečné rozbití Versailleské mírové dohody ve srovnání se současným otřesem Budapešťského memoranda z roku 1994, zaručujícího zákaz použít sílu proti ukrajinské celistvosti. Historická politika tzv. appeasementu ze strany Západu a současná reakce EU na ruské manévry "výhradně diplomatickým varováním". Na jedné straně tvrdé ústupky vynucované německou menšinou, na straně druhé nynější nárok Krymu rozhodnout o své budoucnosti v referendu. Například ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale referendum v situaci, kdy po městech chodí vojáci cizí země se zbraněmi v rukou, považuje za absurdní.

Rok 1938, rok záborů

Situace tehdejšího obyvatelstva ČSR, podobně jako na nynějším Krymu, nebyla jednoduchá. ČSR bylo mnohonárodnostním státem s velkým zastoupením Maďarů, Poláků a právě Němců. Klíčový problém byla snaha nacistického Německa zlikvidovat uspořádání vzešlé z první světové války a zlikvidovat Československo jako samostatný stát v dosavadních hranicích. Rusko o změně uzemního uspořádání nemluví, jediným účelem případného zásahu, který je pro ruského prezidenta krajní možností, by podle Moskvy byla ochrana ruskojazyčných obyvatel na Krymu před akcemi radikálních nacionalistů.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na české vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt. Vyhlásil osmibodový karlovarský program. První bod nařizoval úplné nastolení rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem. Dokument hovořil také o vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkaly zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny.

Koncem června 1938 vnutila Československu britská vláda misi lorda Waltera Runcimana v přesvědčení, že je v ČSR nutno poskytnout Němcům právo na sebeurčení, především se však obávala rozpínavosti Hitlera. Mise měla zprostředkovat jednání mezi Benešovou vládou a Henleinem. Bez hlubších znalostí a zájmu o skutečné poměry ve státě se lord Runciman postavil na stranu sudetských Němců. Když 5. září 1938 československá vláda v tzv. čtvrtém plánu přistoupila na splnění téměř všech z osmi karlovarských požadavků, bylo vedení SdP velmi zaskočeno.

Cesta k Mnichovu

Henleinovci vstřícný krok vlády odmítli a začali hledat novou záminku ke střetu. Po Hitlerově projevu se v noci z 12. na 13. září henleinovci pokusili o puč. Po potlačení vedoucí činitelé v čele s Henleinem uprchli do Německa, kde zorganizovali ozbrojené dobrovolné oddíly Sudetendeutsche Freikorps.

V den odjezdu Runcimanovy mise 16. září československá vláda SdP zakázala. Přesto celistvost státu již nebylo možné ubránit. Již o den dříve totiž sdělil Hitler předsedovi britské vlády Nevillu Chamberlainovi své požadavky a britská a francouzská vláda na jejich základě vypracovaly plán na odstoupení pohraničních oblastí ČSR s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Bývalí spojenci poté předložili československé vládě ultimátum. ČSR jej zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území.

Československo přišlo o třicet procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministr Blažek oznámil, že podává demisi

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se vzdá funkce. Učinil tak kvůli kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti. Resort přijal bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Blažek však uvedl, že si není vědom žádného nezákonného jednání. Premiér Petr Fiala (ODS) prý má kandidáta na nástupce, jméno zatím neoznámil. Blažkova rozhodnutí si váží, prohlásil. Opozice má demisi za jediné možné rozhodnutí.
16:41Aktualizovánopřed 4 mminutami

Žalobci prověřují kauzu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že prověřuje kauzu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci i legalizace výnosů. ANO i dříve vládní Piráti požadovali mimořádnou schůzi sněmovny na toto téma – svolána byla na čtvrtek 5. června. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se po dohodě s premiérem Petrem Fialou (ODS) rozhodl podat demisi.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Seznam Zprávy: Policista nechal na toaletě ve sněmovně zbraň

Policista nechal ve středu na toaletě ve sněmovně zbraň, ležela tam několik minut. O bezpečnostním incidentu informoval v pátek server Seznam Zprávy, kterému ho potvrdil sněmovní kancléř Martin Plíšek. Podle serveru k němu došlo ve vedlejší sněmovní budově, kde se konala akce Den Jeruzaléma.
před 2 hhodinami

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, ukazuje odhad

Ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,2 procenta. Šlo o nejvýraznější nárůst hrubého domácího produktu (HDP) od druhého čtvrtletí roku 2022, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V předběžných údajích z konce dubna odhadoval meziroční nárůst HDP o dvě procenta. Mezičtvrtletně HDP v prvním kvartále stoupl podle aktuálních údajů o 0,8 procenta. Předběžný odhad růstu činil 0,5 procenta.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V trestní reformě poslanci podpořili i dětský certifikát

K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí a upravila sazby u části konopných deliktů. Předlohu doplnila o takzvaný dětský certifikát.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Oběti trestných činů by mohly získat vyšší peněžitou pomoc, schválili poslanci

Peněžitá pomoc obětem trestných činů zřejmě vzroste. Předpokládá to poslanecká novela, kterou schválila sněmovna hlasy 149 ze 150 přítomných členů. Předlohu, jež také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, teď dostane k posouzení Senát. Poslanci ji doplnili o návrh Barbory Urbanové (STAN), jenž zařazuje mezi zvlášť zranitelné také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. Pirátka Klára Kocmanová prosadila zvýšení objemu peněz pro nevládní organizace, které poskytují obětem pomoc.
před 4 hhodinami

KHNP ladí další postup ohledně Dukovan, řekl ČT její zástupce Chang

Společnost KHNP se chystá podat návrh na zrušení předběžného opatření, kterým Krajský soud v Brně zakázal uzavřít smlouvu na nové bloky v Dukovanech. Není ale jisté, jestli prodlouží platnost své nabídky. Ta aktuální platí do konce června. Firma se teprve rozhodne, sdělil redaktorce ČT Tereze Gleichové viceprezident projektového oddělení jaderné elektrárny v ČR z KHNP Harry Chang.
před 4 hhodinami
Načítání...