Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji za posledních deset let. Oproti minulému čtvrtletí pozemky zdražily o pět a půl procenta. Stouply i ceny bytů, a to ve všech krajích. Růst bude podle expertů pokračovat. O bydlení v Událostech, komentářích debatovali politici, zástupce nájemníků i sociolog.
Politici chtějí překonat krizi bydlení výstavbou. Podle sociologa je ale třeba zabránit spekulacím
Události, komentáře: Krize bydlení (zdroj: ČT24)
Stavební pozemky zdražují ze všech typů nemovitostí nejrychleji. Za poslední rok se jejich ceny zvedly v průměru o 19 procent. Od roku 2010 jsou více než dvojnásobné. A zdražují také byty. Meziročně stouply jejich ceny skoro o patnáct procent. Lidé si proto na bydlení čím dál častěji půjčují. Koupě jen z našetřených peněz je pro spoustu z nich nemožná. Ceny podle expertů porostou i nadále, očekávají ale, že se tempo zpomalí.
„Musím říct, že bytů je nedostatek, není dostatečná nabídka a poptávka ji převyšuje,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Uvedla, že v Praze trvá povolit bytový dům více než pět let. Za řešení považuje dostat co nejvíce bytů na trh, podle jejích propočtů by to mělo být 45 tisíc ročně.
Reakcí na zablokovanou situaci je podle ní nový stavební zákon, bylo třeba zrychlit stavební řízení a zlepšit podmínky pro územní plánování. Kritizovala, že obce prodávaly byty během privatizace a mají tak nedostatek pozemků pro výstavbu. Česko je podle ní malá země, má velkou ochranu zemědělského půdního fondu. Ocenila by, kdyby stát podal pomocnou rukou i pro podnikatelský sektor a umožnil mu výstavbu bytů.
Místopředseda TOP 09 Lukáš Otys si nemyslí, že zmíněný stavební zákon je řešením. „Tato vláda za osm let vyprodukovala stavební zákon, který je nepovedený,“ sdělil s tím, že Česko kleslo v žebříčku délky stavebního řízení na 157. místo a že stavební zákon je jen „odškrtnutím předvolebního tématu,“ přičemž problém nevyřeší.
Vyřeší krizi více bytů?
Podle Dostálové stát už od roku 2017 nabízí různé finanční nástroje na podporu bydlení, bohužel se je ale nedaří „rozpohybovat“. Stát by se podle ní mohl stát investorem a stavět například pro veřejně prospěšné profese, její resort má komunitní bydlení pro seniory či program pro nízkopříjmové skupiny.
Stavební řízení se podle ní zrychlí. „Pokud bychom přistoupili na opoziční návrh, tak bychom nikdy nezajistili dodržování lhůt, a to je ve stavebním zákoně alfa a omega,“ říká Dostálová. Podle Otyse by se měl stavební zákon přepsat tak, aby bylo více bytů. „S narůstajícím počtem bytů předpokládáme, že se mohou zlevnit nebo se zastaví zdražování,“ sdělil.
V Událostech, komentářích vystoupil předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Podle něj byla zásadní chyba, že se obce zbavily po revoluci bytového fondu, který se změnil v „privatizační loterii“. „Obce musí garantovat, že pro malé začínající rodiny budou investorem bytové výstavby včetně občanské a technické vybavenosti, to je jediná cesta. Doporučoval bych, aby se politici jeli podívat do Vídně, kde je na bytový program vyčleněna určitá část daňových odvodů,“ sdělil.
Sociolog Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu Akademie věd sdělil, že vyhlídky nejsou příliš růžové, pokud chce člověk zůstat bydlet v Praze. Hypotéky jsou sice i v cizině běžné, ale český systém je podle něj hodně zaměřený na soukromé vlastnické bydlení nebo soukromé nájemní bydlení, zbytkový veřejný sektor ve formě obecního bydlení nebo nových forem bydlení je na chvostu. Jiné formy bydlení by přitom mohly překonávat krizi. „Když se mluví o tom, že je třeba více stavět, tak jen více stavět nestačí, pokud to nebude v takovém režimu, který bude zamezovat spekulacím. Je důležité ošetřit antispekulativní moment,“ uvedl.