Policisté, kteří při návštěvě čínského prezidenta přikázali sundat tibetskou vlajku, na to neměli právo

Nahrávám video
Policisté, kteří při návštěvě čínského prezidenta přikázali sundat tibetskou vlajku, na to neměli právo
Zdroj: ČT24

Policisté zasáhli nezákonně proti dvěma mužům, kteří při návštěvě čínského prezidenta vyvěsili do oken své kanceláře tibetskou a tchajwanskou vlajku. Rozhodl o tom pravomocně Městský soud v Praze. Vlajky visely z oken domu vedle hotelu Hilton v době návštěvy Si Ťin-pchinga v Praze.

Žalované ministerstvo vnitra musí státu uhradit náklady na znalecký posudek, jehož vypracování trvalo téměř rok. Dvojici mužů – Ladislavu Pelclovi a Martinu Malošovi – má také zaplatit dvě třetiny peněz, které do procesu vložili. Pelcl řekl, že byli právně zastupováni pro bono, tedy zdarma.

Policistům dal soud za pravdu pouze v tom, že mohli muže legitimovat. K příkazu, aby vlajky sejmuli, ani k zákazu nahrávání zákroku policie právo neměla. Policejní odbor vnitřní kontroly přitom v minulosti vyhodnotil zvolený postup jako legitimní, a vnitro proto nyní zváží podání kasační stížnosti. 

Kancelář naproti Hiltonu

Pelcl a Maloš dříve pracovali v karlínské budově Diamond Point, která stojí vedle hotelu Hilton, kde byl loni při svém pobytu v Praze ubytován čínský prezident. Do oken kanceláře tehdy vylepili dva archy papíru ve formátu A3 s vytištěnými vlajkami Tibetu a Tchaj-wanu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou.

Bezprostředně poté dorazili na místo dva policisté s tím, že Útvar rychlého nasazení vyhodnotil vyvěšení vlajek a pohyb lidí za okny jako riziko - prý proto, že za nimi nebylo možné kontrolovat prostor za okny. Právník obou mužů upozornil mimo jiné na to, že stažené žaluzie v jiných oknech policii nevadily. Soudem zadaný znalecký posudek navíc potvrdil, že policie mohla situaci za vlajkami sledovat zvenčí pomocí speciální techniky, kterou měla k dispozici.

Muži tvrdí, že je policisté legitimovali, ačkoliv ke zjišťování jejich totožnosti neměli důvod. Vlajky je prý přiměli sundat pod pohrůžkou předvedení na služebnu a zakázali jim policejní zákrok nahrávat. Počínali si prý nevybíravě, nedokázali svůj požadavek objasnit a odmítali jakoukoliv diskusi.

Právník vnitra Karel Bačkovský hájil policejní zákrok mimo jiné tím, že technické prostředky nejsou samospásné a nelze se na ně vždy zcela spolehnout. „Policie přistoupila k tomu, že tu situaci vyřešila takovým, řekněme tradičním způsobem,“ uvedl.

Připustil, že výzva k nepořizování audiovizuálního záznamu z akce padnout neměla. „Policisté nicméně neprovedli vynucení této výzvy,“ řekl. Důvod, proč policisté nechtějí být natáčeni, je podle právníka pochopitelný – vzhledem ke své práci mají zájem na tom, aby jejich podoba nebyla veřejně známa.

Pelcl: Návrat do atmosféry strachu

Pelcl zážitek s policisty popsal jako „návrat do atmosféry strachu, kdy policie není s námi, ale proti nám“. Obdobné nátlakové akce policistů směřující k odstranění vlajek prý během Siovy návštěvy zaznamenal i na dalších místech města.

„Policie by neměla podléhat politickým tlakům, což se myslím v tomto případě přesně stalo. Příkaz sundávat tibetské vlajky přišel z Hradu,“ prohlásil při odchodu od soudu a rozsudek označil za dobrý signál. „Doufám, že se z toho policie poučí.“

Při loňské třídenní návštěvě čínského prezidenta bylo v ulicích Prahy denně
tisíc policistů, kvůli některým zásahům čelili kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovali pouze v budově FAMU, kam rovněž přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...