Policie za prvních devět měsíců v Česku odhalila 7201 migrantů, což je meziročně o 3741 více. Zadrženo zatím letos bylo 150 převaděčů, loni jich za stejné období bylo 102. Většina zadržených byli řidiči, kteří převáželi občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova. Sdělila to mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. V Česku se letos také zvýšil počet žadatelů o azyl o 301 na 1115, uvedlo ministerstvo vnitra.
Letošní počet zadržených uprchlíků už překonal číslo za celý loňský rok, kdy bylo v Česku chyceno 4822 nelegálně pobývajících cizinců. Podle Rendlové se situace vyvíjela tak, že do května bylo za měsíc průměrně odhaleno 400 až 500 cizinců. Jejich počet se však postupně zvyšoval zejména kvůli migrační krizi, při které lidé prchají do Evropy zejména přes Maďarsko, Itálii či Řecko. Rekordním měsícem byl srpen, kdy bylo podle Rendlové zadrženo 1767 cizinců.
O azyl nejvíce žádají občané Ukrajiny, následují Kubánci a Syřané
Téměř polovina letošních žádostí o azyl byla od občanů Ukrajiny, kteří tvoří dlouhodobě největší část žadatelů. Od ledna do konce září podali 527 žádostí, loni jich bylo 381. Poměrně velký nárůst zřejmě způsobili krajané, kterým české úřady letos udělily ve zrychleném řízení povolení k pobytu. Krajané se vrátili zpět do Česka, aby unikli před válkou.
Druhou nejpočetnější skupinu tvořili občané Kuby se 114 žadateli o azyl, loni jich bylo 27. V souvislosti se současnou migrační vlnou se často hovoří o uprchlících ze Sýrie, kterých zatím letos o azyl v Česku požádalo 73, což je o 11 víc než před rokem. Čtvrtou nejpočetnější skupinou, která chce zůstat v Česku, jsou občané Vietnamu. Za celý loňský rok požádalo v Česku o mezinárodní ochranu 1156 lidí, což je jen o 41 více než za letošní tři čtvrtletí.
Z aktuálních informací ministerstva vnitra vyplývá, že v letošním roce získalo zatím azyl 46 lidí. Dalším 330 lidem byla udělena doplňková ochrana. V 649 případech azyl nebyl udělen nebo bylo řízení zastaveno. Dalších 573 žádostí bylo na konci září na ministerstvu vnitra k vyřízení.
Nils Muižnieks: Zlepšete životní podmínky žadatelů o azyl
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks vyjádřil zklamání nad nevyhovujícími životními podmínkami v zařízení českého ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Odvolal se přitom na úterní zprávu české ombudsmanky Anny Šabatové. Muižnieks vyzval české úřady, aby „rychle a rozhodně“ životní podmínky žadatelů o azyl zlepšily.
Šabatová v úterý v Brně novinářům řekla, že životní podmínky běženců v Bělé-Jezové jsou velmi špatné, přičemž jejich děti tam žijí hůře než čeští vězni. Při kontrole uprchlického zařízení prý zjistila „zcela zásadní nedostatky“. Rodiče jsou ponižováni před svými dětmi, jsou přepravováni v poutech a drženi za čtyřmetrovým plotem, přičemž tento stav nejsou schopni dětem vysvětlit, uvedla ochránkyně práv.
„Jakékoliv urážky a znevažující zacházení s rodinami (žadatelů) a s dětmi musí být okamžitě postihováno, aby se neopakovalo. S nynější uprchlickou vlnou je třeba se vyrovnat podle evropských a mezinárodní standardů lidských práv, které vylučují kriminalizaci neřízené migrace a věznění migrantů,“ konstatoval Muižnieks.
„Údajné úhrady detenčních nákladů z kapes migrantů nejsou v souladu s mezinárodními a evropskými standardy. České úřady by měly plně využít existující alternativy detence, plně respektovat důstojnost migrantů a účinně je ochránit před jakýmkoli hrubým zacházením,“ dodal komisař.
