Praha – V Česku loni stoupl počet odhalených cizinců, kteří u nás pobývali nelegálně. Cizinecká policie zaznamenala přes 4 800 takových případů, což je meziroční nárůst o skoro 670 osob. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Kuvajťany a Rusy. Více než trojnásobně pak vzrostl počet nelegálních cizinců Sýrie – těch loni policie odhalila 146.
Česko má vnější hranice schengenského prostoru jen na mezinárodních letištích, tam loni cizinecká policie zaznamenala 181 případů nelegálního překročení hranice. Migranti ze třetích zemí se k nám ale dostávají také ze sousedních států, hlavně Slovenska a Rakouska a přes Česko míří dále na západ - zejména do Německa a skandinávských zemí.
Česko je podle šéfa cizinecké policie Milana Majera hlavně tranzitní zemí, přes kterou migranti putují do dalších států. Mezi hlavní trasy patří tzv. balkánská cesta. Často jsou migranti zachyceni v mezinárodních vlacích z Vídně nebo Budapešti. Další tranzitní trasou jsou pak hlavní silnice přes Ostravu, Brno a Prahu směrem do Norimberku.
Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého byly loni zaznamenány i případy organizovaného převaděčství z Bulharska, Rumunska či Maďarska, kdy cizinci cestovali vlaky, autobusy, ale i dodávkami nebo osobními auty.
Třeba v záchytném zařízení Bělá – Jezová skončilo loni 450 cizinců, na vyhoštění čeká aktuálně asi 170 z nich. Podle vedoucího záchytného zařízení Viliama Andrássyho jde v porovnání s předešlými roky zhruba o čtvrtinový nárůst. Nadpoloviční většina z nich jsou občané Kosova, kteří požádali o azyl v Maďarsku – tam teď také budou vyhoštěni.
Majer i Tuhý předpokládají, že kvůli složité situaci na Ukrajině a územích, kde bojuje Islámský stát, lze i letos očekávat významné migrační vlny. Chtějí proto zvýšit počet kontrol, nakupovat speciální techniku pro kontroly na letištích nebo zlepšovat mezinárodní spolupráci. Nedávno schválila vláda finanční prostředky pro posílení bezpečnosti na Letišti Václava Havla v Praze.
V loňském roce odhalili policisté 4 671 cizinců, kteří u nás byli nelegálně ubytovaní. Mezi nejpočetnější skupiny patřilo 1 035 Ukrajinců, 451 Kuvajťanů, 435 Rusů a 406 Libyjců. Dále šlo o obyvatele Vietnamu, Saúdské Arábie, Kosova, Slovenska, Sýrie nebo Afghánistánu. Zejména u obyvatel ze zemí Perského zálivu šlo často o lázeňské hosty, kteří zde pobývali déle, než měli platné vízum. Ukrajinci zase v tuzemsku často žijí nejprve legálně, pak ale třeba přijdou o práci i trvalý pobyt a v zemi nadále zůstanou.
