Hodonín - Okresní soud v Hodoníně řeší otázku domnělého otcovství. Již před pěti lety se Karel Nesvadba dozvěděl, že není biologickým otcem své dcery. Podal proto žádost o zrušení otcovství, soud ji však tehdy zamítl. Nyní ji projednává znovu - na základě prosby Nesvadbovy nevlastní dcery Moniky. Té je dnes již devatenáct let.
Poté, co se Nesvadba před pěti lety dozvěděl, že dívka, na kterou platí alimenty, není jeho dcerou, požádal soud o zrušení otcovství. Přestože skutečnost prokázala matčina korespondence a následně i genetické testy, soud jeho žádosti nevyhověl. Otec neuspěl ani u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Popřít otcovství totiž v Česku jde jenom v půlroční lhůtě od okamžiku, kdy se muž dozví o narození dítěte. A to se tomto případě nestalo.
Nevlastnímu otci pomohla až dcera Monika, která se obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství s prosbou o naplnění Nesvadbových snah a myšlenkou znát svého skutečného otce. Státní zástupkyně Jana Megelová poté nařídila soudní líčení. Dívčin krok podle Zdeňky Králíčkové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy sehrál v celé kauze výraznou úlohu: „Dítě má podle Úmluvy o právech dítěte právo znát svůj původ a své rodiče.“
V případě úspěchu bude Nesvadba vymazán z matriky, alimenty se mu ale zpětně nevrátí. Podle něj to ale není příčina sporu: „Já se nesoudím se svou dcerou, já se soudím se svou bývalou partnerkou, která udělala podvod, a chci, aby byl tento podvod veřejně odhalen.“
Podle některých odborníků na genetiku se v Česku každý čtvrtý otec stará o úplně cizí dítě, podle jiných jsou ale tyto statistiky zavádějící. „Podvedení“ otcové založili i občanské sdružení Zákon 94, které usiluje o revizi rodinného práva. Podobná situace jako u nás je i v Británii. V Německu pak podle statistik každé desáté dítě říká „tatínku“ muži, který není jeho biologickým otcem.
