Česko trvá na tom, aby se na přesidlování syrských uprchlíků z Turecka využily už schválené mechanismy. Dohoda s Ankarou, která má být uzavřena v pátek, by neměla představovat žádné navýšení počtu uprchlíků, které má Česko přijmout, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Chce také, aby si Česko mohlo určovat tempo, kterým bude přebírat migranty z Itálie a Řecka.
Podle Sobotky by přesidlování uprchlíků z Turecka nemělo zvýšit kvóty
Kvůli chystané dohodě s Tureckem se v Bruselu sejde summit Evropské unie, který by měl na textu najít shodu. Den poté by ji osmadvacítka mohla potvrdit spolu s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem. Návrh dohody počítá například s tím, že země EU převezmou přímo z Turecka jednoho Syřana výměnou za každého občana této země postižené občanskou válkou, který se nelegálně dostane do Řecka, a toho pošle zpět na turecké území. Turecko má přitom z Řecka přijímat zpět uprchlíky nejen ze Sýrie, ale i z dalších zemí.
Sobotka je přesvědčen, že výměna „jeden za jednoho“ může přispět k rychlému omezení přílivu běženců do Řecka. „Je potřeba vyjasnit, za jakých podmínek může být tento mechanismus v souladu s platným azylovým právem a mezinárodními závazky realizován,“ poznamenal také. Považuje za nutné, aby Řecko vše administrativně zvládlo. Česko je připraveno Atény podpořit a dá pro letošek k dispozici více než 100 expertů pro práci v hotspotech a na ochranu hranice.
Sobotka zároveň prohlásil, že nebude souhlasit se závěry summitu, které by určovaly tempo přebírání běženců z Itálie a Řecka. „Budeme postupovat svým tempem,“ zmínil. Česko chce totiž před převzetím migrantů z Řecka a z Itálie prověřit, zda nepředstavují bezpečnostní riziko. „Bezpečnostní prověrky jsou klíčovou, zásadní a první podmínkou české účasti na jakékoli relokaci,“ dodal Sobotka.
Překročení kvót premiér odmítá
Česko podle Sobotky trvá na tom, aby se kvůli dohodě s Tureckem nenavyšovaly počty uprchlíků, které má země přijmout. „Kvóty nemohou být překročeny, protože Česká republika s tím souhlasit nebude a já nepředpokládám, že by chtěl kdokoli už dneska v Evropě kohokoli v této věci přehlasovávat. Já myslím, že ta minulá zkušenost byla dostatečná,“ připomněl loňské rozhodnutí o dělbě běženců, které ministři vnitra EU přijali navzdory nesouhlasu některých zemí, včetně Česka.
Fungující vracení běženců považuje za nutnou podmínku případné liberalizace vízového režimu, o níž ve vztahu k Unii usiluje Turecko. ČR přitom také bude chtít, aby se o uvolnění vízového režimu jednalo i s Ukrajinou a Gruzií.
Uprchlíci zadržení Turky
Praha podporuje část dohody s Tureckem, která se týká pokroku ve vyjednávání o vstupu Turecka do Unie. Zároveň ale požaduje, aby v závěrech z Evropské rady byl explicitní apel na to, aby Ankara dodržovala lidská práva a nenarušovala nezávislost médií.
Sobotka komentoval i situaci na západním Balkáně, kde řada zemí výrazně zpřísnila hraniční kontroly. „Je potřeba to vydržet, přes veškeré problémy, přes veškeré tlaky, přes veškeré napadání těch, kdo se snaží na té hranici udržet zákonný režim, a jsou to dneska i naši policisté. Jsou tam ve velmi kritické situaci,“ poznamenal bez dalších podrobností k téměř třem desítkám Čechů, kteří pomáhají na hranicích Makedonie s Řeckem.
Česká republika se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle ČR postavily také Slovensko, Rumunsko nebo Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120 000 běženců. Dalších zhruba 40 000 si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.