Projev prezidenta Miloše Zemana před Valným shromážděním OSN vyvolal na české politické scéně rozporuplné reakce. Kritika zazněla hlavně ze strany pravicové opozice. Prezident podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga zapomněl na konflikt Ruska s Ukrajinou.
Možný spojenecký útok proti teroristům by byl podle Schwarzenberga konfliktem, který by Rusku umožnil, aby svět zapomněl na ukrajinskou krizi.
Podle bývalého ministra zahraničí by bylo dobré, kdyby Rada bezpečnosti OSN proti terorismu postupovala společně, jak navrhl Zeman, není ale možné zužovat problémy světa na boj proti terorismu.
„Je pravda, že islamistické skupiny jsou obrovský problém. Jestli jsou ale největší, to bych neřekl,“ řekl Schwarzenberg. „Pan prezident je tady v pozoruhodném souladu s tezemi, které propaguje (ruský) prezident Vladimir Putin… pozapomněl na Ukrajinu,“ míní předseda TOP 09.
Schwarzenberg dodal, že ukrajinská delegace z těchto důvodů při Zemanově projevu odešla. Doporučovat z pozice českého prezidenta velmocím, jak bojovat proti terorismu, je podle něj podobné, jako když si „Hurvínek představuje válku“.
Ministr obrany prezidentův návrh zná, schází se s ním
Smířlivěji hodnotil vystoupení českého prezidenta ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Jeho návrh řešení je pro mne věcí známou a v celé řadě bodů se s ním lze jenom ztotožnit,“ řekl. Prezidentovy názory prý zná, protože se kvůli bezpečnostním tématům pravidelně scházejí.
Lidovci: Do boje se musí zapojit i Syřani a Iráčani
Podle lidovců je potřeba zapojit do boje pro radikálům i obyvatele postižených zemí. Tedy Syřany a Iráčany.
„Chápu západní země, že nechtějí vykrvácet a osvobozovat svými mrtvými tato území bez toho, aniž by cítili silnou podporu vlastních obyvatel těch postižených zemí,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
ODS: Západ musí komunikovat se státy Blízkého východu, které ohrožuje terorismus
Podle občanských demokratů je potřeba klást větší důraz na komunikaci západních demokracií se zeměmi Blízkého východu, kterých se hrozba terorismu bezprostředně týká a které jsou připraveny se do boje proti Islámskému státu zapojit. „Bez tohoto řešení nedosáhneme toho, aby na blízkém východě se situace stabilizovala,“ uvedl Fiala.
KSČM: Podobné názory mají i představitelé dalších států
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ocenil, že Zeman se ve svých návrzích shoduje i s dalšími zeměmi. „Je dobře, že ten hlas zazněl, a myslím si, že není ojedinělý, že podobné názory mají i představitelé některých dalších států,“ komentoval vystoupení českého prezidenta Dolejš. Poznamenal, že o případné akci pod záštitou Rady bezpečnosti OSN pochopitelně nebude rozhodovat česká hlava státu, ale velmoci.
Za teroristickou organizaci někdo považuje syrskou opozici, jiní naopak režim Bašára Asada - a právě výzva ke spolupráci se syrským prezidentem například komunistům v Zemanově výzvě OSN chyběla.
„Nikdo nezpochybnil, ať už šlo o Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo jiné organizace, které kontrolovaly volby v Sýrii, že by ty volby byly nelegitimní. Čili Bašár Asad je legitimně zvolený prezident Sýrie,“ konstatoval Filip.
Úsvit: Zásah měl přijít daleko dřív
Předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit - národní koalice Marek Černoch s obsahem prezidentova projevu souhlasí. Na druhou stranu ale dodal, že zásah proti Islámskému státu měl přijít už daleko dříve.
„Je potřeba zasáhnout proti radikálním uskupením v Sýrii a vytvořit stabilizaci, která by i v rámci Evropy přinesla zmírnění velké migrační krize,“ uvedl Černoch.
Strategie zásahu by ale podle něj měla vycházet hlavně z odborných kruhů, tedy od armády.
„Neměly by to být partyzánské války nebo bojůvky, které působí jen v rámci jednoho státu. Měla by to být koalice a měla by být pod hlavičkou OSN,“ uvedl Černoch.
Zeman ve svém vystoupení volal po společném postupu proti teroristům, který by řídila Rada bezpečnosti OSN. Navrhoval vytvoření speciálních jednotek, které by se ve svých akcích zaměřovaly na vedení teroristických skupin. Využívaly by moderní technologie, například drony.
