Počet obyvatel České republiky se v loňském roce vrátil k růstu. Na konci roku zde žilo o zhruba 25 900 lidí víc než o rok dřív. Jde o největší přírůstek od roku 2010. Vzrostl jednak počet nově narozených oproti množství úmrtí a jednak přírůstek obyvatel významně podpořili přistěhovalci. Informoval o tom Český statistický úřad.
Na svět loni v Česku přišlo přibližně 109 900 dětí, což byl nejvyšší počet za čtyři roky. Proti roku předchozímu je to nárůst o 3100 novorozeňat. „Tato společnost, přestože si pořád stěžujeme, je bohatá a má určitou perspektivu. Děti se rodí tehdy, když je ve společnosti určitá naděje,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová. Zemřelých podle předběžných údajů v loňském roce ubylo o zhruba 3500 na 105 700, což bylo dokonce nejméně za posledních šest let. Podle ČSÚ se na tom mohl podílet i nízký počet úmrtí v prvních měsících roku 2014, které se obešly bez větších epidemií respiračních chorob. Na dosud nejlepší úroveň se pak dostala kojenecká úmrtnost, kdy z tisíce živě narozených zemřelo v přepočtu 2,4 dítěte.
Odhadovaný počet obyvatel ČR v roce 2014: 10 538 275
Zahraničním stěhováním se loni počet obyvatel v Česku zvýšil o přibližně 21 700 lidí. Z ciziny přišlo víc než čtyřicet jedna tisíc lidí, tedy o zhruba dvanáct tisíc víc než předloni a zatím nejvíc po roce 2008. Vystěhovaných pak ubylo zhruba o třetinu na téměř dvacet tisíc. V obou směrech migrace převládali Ukrajinci. Právě ukrajinská revoluce sem přivedla Oleksandra Kozlovského. Při dramatických událostech ho postřelili a přišel o nohu. Do Česka se dostal společně s matkou v rámci vládního programu Medevac. Teď tady studuje a o návratu zpět neuvažuje. „Ne, nechci se vrátit na Ukrajinu, protože tam bude nebezpečno,“ prohlásil Kozlovskij. Mezi přistěhovalci byli dále nejčastěji Slováci a Rusové, mezi odcházejícími občané České republiky a Vietnamu.
Je letošní nárůst zvláštní?
"Výkyvem byl spíš pokles v roce 2013. Loňský nárůst počtu obyvatel o necelých 26 tisíc byl srovnatelný s rokem 2010, za poslední čtyři roky je tak nejvyšší. Nicméně byl nižší než například v letech 2007 a 2008, kdy vrcholily nedávná vlna vyšší plodnosti i přírůstky zahraničního stěhování," zhodnotila demografka z Českého statistického úřadu Michaela Němečková.
Populační situace se ale liší v jednotlivých regionech. „Nejvyšší přírůstek obyvatel byl v kraji Praha a dále ve Středočeském kraji. Naopak tradičně ubývá obyvatel v Moravskoslezském kraji,“ uvedla demografka Němečková. Lidé přibývali i v Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském nebo Pardubickém kraji. Středočeský kraj pak zůstává nejlidnatější.
Neměnná zůstávají čísla ohledně počtu lidí, kteří se v rámci České republiky přestěhovali. Loni změnilo bydliště skoro 240 tisíc lidí. Statistiky sice neuvádí důvod, mnohdy ale může jít o práci. Přes devět tisíc, tedy nejvíc lidí, přibylo právě ve Středočeském kraji, kde vyrábí dvě velké automobilky. Je pravděpodobné, že většina se přestěhovala kvůli zaměstnání. Naopak lidé odchází z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, které trpí nejhorší nezaměstnaností okolo deseti procent. V prvním si meziročně změnily bydliště tři tisíce lidí, v druhém skoro tisíc dvě stě lidí.
Pokračuje stárnutí a zlepšil se poměr sňatků vůči rozvodům
„Pokračoval však proces stárnutí obyvatelstva, když vzrostl průměrný věk obyvatel (o 0,2 na 41,7 let) i podíl seniorů ve věku 65 a více let (na 17,8 procenta),“ uvedl ČSÚ. Nízký počet úmrtí také vedl ke zvýšení naděje dožití zhruba o půl roku z předloňských 75,2 roku u mužů a 81,1 roku u žen.
ČSÚ vydal i další údaje, například ohledně manželství. Sňatků loni přibylo o téměř 2100 na necelých 45 600. Pro porovnání o rok dřív zaznamenali statistici nejnižší číslo od roku 1918. Naopak množství rozvodů se po předloňském růstu loni snížilo. Podle předběžných údajů tak rozvodů ubylo o asi 1100 na 26 800. Nejčastěji se manželství takto rozpadala po šesti letech a hlavně mezi muži a ženami na prahu čtyřicítky.
