Podle meteorologů je letos počasí v Česku asi o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty totiž koncem května připomínají spíše začátek letních prázdnin. Už duben přinesl extrémně teplé počasí a rovněž květen se zřejmě zařadí mezi rekordní roky. Na úbočí Studniční hory v Krkonoších už roztála i známá mapa republiky, díky velmi teplému jaru tak sněhové pole zmizelo o měsíc dřív než loni. Neobvykle teplý konec jara byl i tématem pořadu 90' ČT24.
Kvůli vysokým teplotám hrozí i v úterý a ve středu silné bouřky, přívalové deště a někde i kroupy. Výstraha meteorologů platí pro západní část Středočeského kraje a také pro Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký kraj mezi 14:00 a 22:00. Ve středu pak pro stejné regiony od 12:00 do 22:00.
Meteorologové upozorňují, že může dojít k zatopení sklepů nebo podemletí silnic. Hlavně menší toky se pak mohou prudce rozvodnit, dá se očekávat i rychlý odtok vody ze svahů a zatopení níže položených míst. Silné bouřky postihly západní část republiky už minulý týden a podle pojišťoven napáchaly škody v řádu milionů korun.
Rekordně teplý duben: Nejvyšší teplota od počátku měření
- Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle. Letos ale kvůli teplému jaru odtával velmi rychle, jednak kvůli vysokým teplotám, jednak kvůli menšímu množství nahromaděného sněhu. Když je zima na sníh bohatá, tak se na úbočí Studniční hory nahromadí až 18 metrů sněhu, letos to ale bylo jen 7,5 metru.
Za posledních 30 dnů dosáhl průměr denních teplot 16,2 °C, což v historických tabulkách odpovídá období od 6. června do 5. července.
„Abychom zjistili, o kolik si letošní počasí pospíšilo směrem k létu, spočítali jsme průměrnou teplotu na stanici Praha-Ruzyně za posledních 30 dní a hledali, pro jaké kalendářně nejbližší období odpovídá tato teplota dlouhodobým průměrům. Schválně jsme použili starší normál 1961–1990, aby lépe vynikl rozdíl mezi ‚normální‘ a letošní teplotou,“ uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Česku už teď panuje velmi teplé letní počasí, přičemž léto ještě nezačalo. Podle meteorologického kalendáře trvá léto od začátku června do konce srpna a podle astronomického kalendáře začíná 21. června.
Už duben ale přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší měsíc duben od počátku měření v roce 1961. Teplé počasí navíc pokračovalo také v květnu: „Předběžný odhad je, že bude patřit mezi pět nejteplejších v historii pozorování,“ dodává ČHMÚ.
Současně také v dubnu i květnu ubylo srážek: podle ČHMÚ spadla v dubnu méně než polovina běžných srážek a rychlý pokles toků po srážkách z minulého týdne ukázal, že sucho pokračuje. „Například na východě Čech od roku 2014 napršelo o 623 milimetrů vody méně, než by bylo obvyklé, chybí tak téměř celý rok srážek,“ upozorňují meteorologové.
Místo vody z Atlantiku proudí do Česka sucho z jihu
Podle meteorologa ČT Michala Žáka je nynější počasí způsobené uspořádáním tlakových útvarů a prouděním ve střední Evropě. „Od konce zimy u nás převažuje proudění s jižní, jihovýchodní složkou, což znamená proudění, které k nám přináší teplý vzduch, ale také poměrně málo vláhy z Atlantiku. Tím pádem nejenomže je v letošním roce teplo, ale také narůstající sucho,“ vysvětlil v pořadu 90' ČT24.
Vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina k příčinám současného stavu přidal i počasí minulých let. „Sucho je dlouhotrvající mechanismus a počátek tohoto stavu lze datovat do roku 2014,“ upozornil. Tehdy byla velmi teplá zima, velké sucho panovalo i v roce 2015, což se projevilo na zásobách podzemní vody.
Z nezvykle teplého jara nemají příliš velkou radost zemědělci. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana mohou vysoké teploty zpomalit růst a naopak uspíšit vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy. Nedostatek vody v řekách zase dělá starost vodákům i půjčovnám lodí či provozovatelům kempů.
Velmi málo vody je ke konci května na Sázavě a také na většině moravských řek. Bouřky z posledních dvou týdnů zvýšily alespoň průtok v tocích na jihu a západě Čech – Lužnici, Berounce či Ohři. Sjízdná je i Vltava pod Lipnem, čemu dopomáhá i voda odtékající z přehrady.
Poušť Česahara je nepravděpodobná, oteplování však mohou zpomalit jedině lidé
V posledních dnech vzbudilo pozornost varování ekologa Davida Pitharta, který v rozhovoru pro Respekt předpověděl proměnu české krajiny v poušť. Michal Žák o takovém vývoji pochybuje. „Na základě dat, která jsou k dispozici z klimatických modelů, to vnímám v horizontu 21. století jako variantu za hranou. Tak daleko bychom dospět neměli,“ ujistil.
Vláha do Česka totiž přichází především z moře, hrozba, že by se již srážky neměly čím „živit“, proto není příliš pravděpodobná.
Jiná věc je však podle meteorologa způsob, kterým lidé přispívají ke změně klimatu. Skleníkové plyny a jejich omezení označil za „alfu a omegu“. „Jako lidstvo bychom měli co nejrychleji začít omezovat spalování fosilních paliv. Už teď je třeba úroveň oxidu uhličitého v atmosféře tak vysoká, jako už tu velmi dlouhou dobu nebyla,“ varoval.
