Praha - Po prezidentské volbě jsou lidé podle agentury STEM méně spokojeni s prací parlamentu, ve srovnání s únorem spokojenost klesla o pět bodů na 24 procent. Činnost prezidenta hodnotí sice veřejnost stále podstatně lépe než parlament a vládu, spokojenost s prací hlavy státu ale klesá. Nyní ji chválí 59 procent dotázaných, loni v červnu to bylo 73 procent. S prací kabinetu je momentálně spokojeno 29 procent dotázaných, o procento méně než v únoru.
Po prezidentské volbě klesla spokojenost s prací parlamentu
„V březnu se potvrdil dlouhodobý pozvolný pokles spokojenosti s prací prezidenta, přestože ve srovnání s hodnocením vlády a parlamentu si stále vede nejlépe,“ uvedli autoři výzkumu. V časové řadě STEM za poslední tři roky je nynějších 59 procent pro hlavu státu nejhorším výsledkem. Podle únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) již prezident není nejdůvěryhodnější institucí v zemi, lidé víc věří obecním zastupitelstvům.
Pokud jde o pokles spokojenosti s prací parlamentu, podle STEM zřejmě odráží názory lidí na práci poslanců a senátorů v době prezidentské volby. Únorovou volbu provázely procedurální spory zákonodárců o způsob hlasování a navíc i série vzájemných obvinění z vydírání, nátlaku a manipulace.
Ačkoli parlament si u veřejnosti mírně pohoršil, od minulého šetření se naopak o tři procenta zvýšila spokojenost s politickou situací, která nyní dosahuje 23 procent. Přes tento mírný vzestup ale podle STEM spokojenost se současnou politickou situací ani hodnocení práce vlády a parlamentu zdaleka nedosahuje úrovně před volbami v létě 2006. „Velmi pozvolný vzestup spokojenosti, který začal na podzim roku 2006, se zastavil v létě loňského roku a od té doby spokojenost lidí s politickou situací víceméně osciluje kolem dvaceti procent,“ uvedli autoři výzkumu z počátku března, jehož se zúčastnilo zhruba 1300 plnoletých respondentů.
Práci vlády chválí necelá třetina oslovených. „Propad spokojenosti, k němuž došlo v prosinci loňského roku, se v lednu začal vyrovnávat,“ dodali autoři průzkumu.
Dlouhodobě platí, že spokojenější s politickou situací jsou pravicově orientovaní občané, především příznivci ODS. Přívrženci levice či středu jsou častěji nespokojení. Sympatizanti ČSSD a KSČM jsou kritičtější i v hodnocení práce ústavních institucí.