Po čtyřech letech by mohlo růst životní i existenční minimum

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne zvýšit životní a existenční minimum o víc než šest procent. Cílem je vyrovnat vliv inflace. Nejchudší by si tak ve výsledku mohli polepšit až o více než dvě stě korun. Pravicová opozice záměr kritizuje, KSČM by přidala ještě víc.

Lidé s minimálními příjmy by si od příštího roku mohli polepšit. Stát chystá navýšení důležitých sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit příspěvky na existenční a životní minimum o více než šest procent. V prvním případě by lidé dostali o 136 korun víc, v druhém případě 211 korun navíc.

Částky mají pokrýt inflaci od doby, kdy stát dávky zvyšoval naposledy."
Petr Vašek
redaktor ČT

„Podle současných odhadů se ten růst pohybuje na úrovni 6,2 procenta. Pokud se tyto odhady potvrdí, ministerstvo práce začne připravovat všechny podklady k jednání vlády," uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň. Sobotkova vláda by měla o zvýšení obou minim jednat během podzimu.

Návrh na zvýšení dávek pro chudé
Zdroj: ČT24

V rozpočtu by peníze mohly být

Pozitivní výhled pro tento plán skýtá státní rozpočet. Zatím počítá s růstem dávek v hmotné nouzi o 900 milionů korun, což by mělo na růst obou minim stačit. „My jsme vždycky připraveni jednat, nicméně u této oblasti je důsledně třeba zvažovat možnosti státního rozpočtu," uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor.

Podle Jana Bartošky podporuje KDU-ČSL růst životního minima. „U existenčního minima se spíše kloníme k tomu nepodpořit navýšení," dodal. Je totiž prý důležité, aby se lidem vyplatilo pracovat.

6 minut
Události ČT: Navýšení životního a existenčního minima
Zdroj: ČT24

Pravice by nezvyšovala, naposledy se přidalo za Nečase

Od levicové opozice zaznívá, že záměr je nedostatečný a příspěvek by zvedli výrazněji. „Protože žít za těch pár korun je opravdu velmi těžké," zdůvodnil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Lidé si zaslouží dostat něco z hospodářského růstu, který teď prožíváme, a i když na něj vláda neměla moc velký vliv, měla by být vstřícná,“ dodal. 

Opačně se vyjádřila pravicová opozice, která s navýšením nesouhlasí. „Nebude to nikoho podněcovat k tomu, aby pracoval," řekla expertka ODS na sociální politiku Lenka Kohoutová. Výplatu obou dávek by navíc podmínila pravice veřejně prospěšnými pracemi pro obec.

Naposledy ale přidávala lidem s nízkými příjmy právě pravicová vláda. Nejchudší lidé se dočkali navýšení dávek naposledy v lednu 2012. Kabinet Petra Nečase tehdy přidal ještě víc, a to o devět procent - existenční minimum zvedli o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o tři sta korun. Vláda to označovala jako kompenzaci změny v dani z přidané hodnoty (DPH).

V příštím roce by ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo navyšovat i příspěvek na péči o zdravotně či mentálně hendikepované. Podle první varianty by se příspěvek zvýšil o deset procent a platil by od července 2016. Druhá varianta by znamenala rozložení růstu. V červenci by se příspěvek zvýšil o pět procent, v lednu 2017 pak o dalších pět procent.

Dávky s ohledem na životní minimum
Zdroj: ČT24
  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.
  • Životní a existenční minimum je využíváno při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
  • Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
  • Řídí se skutečným vývojem spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném období 5 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do sněmovních voleb se dle ČTK přihlásilo 28 uskupení

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, původní informace hovořily o 27 uskupeních. Karlovarský a Ústecký zatím ČT neposkytly potřebné údaje. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
12:16Aktualizovánopřed 22 mminutami

Blíží se konec podpory Windows 10. Co to znamená pro uživatele?

Oficiální podpora operačního systému Microsoft Windows 10 skončí 14. října 2025. Systém tak nebude od firmy dostávat aktualizace nebo bezpečnostní záplaty. To může přinést komplikace či bezpečnostní rizika. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s koncem podpory Windows 10.
před 1 hhodinou

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 4 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
před 6 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 9 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 11 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...