Plzni začne příští rok stavba západního okruhu za téměř tři miliardy korun

Plzeň - Na podzim příštího roku se začne v Plzni stavět druhá největší silniční stavba posledních 20 let. Šestikilometrový severozápadní obchvat Plzně za 2,8 miliardy korun umožní řidičům z Klatovska dostat se na sever na Karlovarsko a Mostecko a obslouží také průmyslovou zónu Borská pole. Plzeňský kraj i město chápou stavbu jako nejzásadnější investici příštích let. Řekl to krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš.

„První část za 950 milionů korun z Nové Hospody (poblíž zóny Borská pole) do Křimic na chebskou silnici, zhruba 2,5 km, začne ve druhém pololetí příštího roku,“ dodal. Z toho 650 milionů korun jde za krajem, který se zavázal investovat do celého obchvatu celkem jednu miliardu korun. Peníze získá zejména z evropského programu ROP, další půjdou z kasy města a kraje a z dotací EU, které podle Jaroše ještě po roce 2013 potečou do regionu, podobně jako je stále inkasuje na silnice sousední Bavorsko. 

Dohodu o partnerství na první etapě podepíší hejtman a plzeňský primátor v srpnu. Krajští radní ji schválí v pondělí. Plzeň se zavázala, že dokončí majetková vypořádání a do poloviny roku 2009 získá stavební povolení na první část z Nové Hospody k silnici Plzeň-Cheb. Ta by měla být hotová nejdéle do roku 2012, celý obchvat o tři roky později. Plzeň už nyní vybírá dodavatele nulté části Lábkova-Vejprnická za 170 milionů korun. Tato suma, plně v režii města, jde mimo náklady stavby.

Druhá etapa, která vyústí na Karlovarské třídě, přijde na 1,8 miliardy korun. Její nejdražší část bude mostní estakáda přes řeku Mži.

Po ukončení obchvatu, tedy od roku 2015, začne kraj propojovat vzdálenější aglomerační okruh do deseti kilometrů od okraje Plzně. Už jsou hotové úseky od dálnice D5 přes Nýřany na Myslinku, z Dobřan do Štěnovic, obchvat Letkova a startuje Kyšice - Dýšina - Chrást. Jeho dokončení odhaduje Jaroš na rok 2020.

Modernizace a opravy silniční sítě jsou výdajovou prioritou Plzeňského kraje. Do 4605 kilometrů svých silnic II. a III. třídy a téměř tisícovky mostů investoval kraj v minulých čtyřech letech přes tři miliardy korun. Od letošního roku chce po dobu minimálně pěti let investovat miliardu korun ročně, z toho minimálně čtvrtinu z peněz Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 38 mminutami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 40 mminutami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 56 mminutami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 2 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 2 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 4 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...