Picek: Smlouva o gripenech je téměř hotová, bude delší než předchozí

Praha – Ministr obrany Vlastimil Picek naznačil, že jeden z jeho stanovených cílů – nová dohoda na pronájmu švédských letounů JAS-39 Gripen - je téměř splněný. V Interview ČT24 ministr uvedl, že nový kontrakt bude delší než předchozí desetiletá smlouva a podmínky jsou podle jeho slov „velmi dobré“. Ministerstvo prý v současnosti sepisuje znění a po hlasování sněmovny o důvěře (8. srpna) chce vládě předložit kontrakt ke schválení.

Picek zároveň uvedl, že dohodu o novém pronájmu chce vládě předat bez ohledu na to, jak dopadne plánované hlasování o důvěře. „Podmínky jsou velmi dobré, ale zatím to musí schválit vláda, do té doby o tom nechci příliš mluvit,“ řekl Picek. Se složitě vyjednávanou smlouvou je prý osobně spokojen. „Pohybujeme se na škále 10 roků a více… To je jediné, co jsem ochoten nyní pustit,“ odpověděl na otázky ohledně detailů smlouvy. Právě na deset let byl stanoven dosavadní pronájem, který skončí v roce 2014.

Jednání o tom, co dál, se táhnou už déle než rok a Praha dosud dávala najevo, že s nabídkami ze Švédska není příliš spokojena. O věci v březnu hovořili také premiéři obou zemí Petr Nečas (ODS) a Fredrik Reinfeldt, na vládní úrovni oba státy hovořily také v květnu.

Vlastimil Picek, ministr obrany:

„Myslím, že jsme velice blízko ke konci. Chybí tomu hlavně řádně všechno sepsat a předložit vládě ke schválení. Já na tom s kolegy intenzivně pracuji, podmínky jsou v podstatě dohodnuty.“

Současný pronájem 14 švédských stíhaček za 19,6 miliardy korun v roce 2004 schválila tehdejší vláda Vladimíra Špidly (ČSSD). Pokud by se ČR vzdala svého letectva, musela by o ochranu požádat spojence, například Německo. „Otázka je, kolik by to stálo,“ uvedl již dříve stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček. Picek naznačil, že kontrakt bude jistě levnější než dosavadní podmínky. Pokračování pronájmu gripenů je podle mnoha znalců výhodné i kvůli už vybudované infrastruktuře.

Ministr obrany Vlastimil Picek
Zdroj: ČT24

„Vojenské zpravodajství jako celek pracuje kvalitně, selhali jednotlivci“

Kromě dolaďování smlouvy o švédských letounech ale Picka zaměstnává také skandál kolem důstojníků Vojenského zpravodajství, kteří na popud Jany Nagyové zřejmě sledovali manželku expremiéra Petra Nečase. Právě Picek je, kromě jeho předchůdce Alexandra Vondry a exministra průmyslu Martina Kuby (oba ODS), další předvolanou osobou k policejnímu výslechu. V České televizi řekl, že za prací Vojenského zpravodajství jako celku si stojí a v aféře selhali pouze jednotlivci.

Skandál prý výrazně nezhoršil ani spolupráci rozvědky se zahraničním zpravodajstvím. „Ty informace, které potřebujeme, standardně dostáváme. Od té kauzy se na množství a kvalitě došlých zpráv nic nezměnilo,“ uvedl šéf obrany. Hlavní odpovědnost za aféru je podle něj na kontrolním orgánu ředitele zpravodajství, který je už zrušený. „Tento prvek má nad sebou jen jednoho jediného pána, to je ředitel vojenského zpravodajství. Tento odbor byl v podstatě rozpuštěn a v současné době se připravuje nová struktura,“ zmínil Picek.

Kvůli soukromému zájmu prý Nagyová nechala vojenské zpravodajce sledovat trojici osob, mezi kterými byla Nečasova manželka Radka, dále zaměstnankyně a řidič Úřadu vlády, bez nutného zákonného souhlasu ministra obrany. Obviněni jsou také bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, jeho nástupce Milan Kovanda a další ze zpravodajců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...