Brno – Alžběta Pezoldová dostala novou šanci na navrácení části majetku hlubocké větve Schwarzenbergů. Nejvyšší správní soud totiž vyhověl třem kasačním stížnostem proti verdiktům pražského městského soudu, které potvrdily zastavení restitučního řízení. Pezoldová se domáhala některých nemovitostí na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku. Důvody svého rozhodnutí zatím Nejvyšší správní soud nezveřejnil. Zpracování úplného znění rozhodnutí většinou soudu trvá několik týdnů až měsíců, poté je teprve doručí účastníkům řízení a zpřístupní na internetu.
Právník Pezoldové Viktor Rossmann sice zatím nezná argumentaci soudu, přesto s opatrností hovoří o průlomu. „Pro nás je to velká zpráva. Spory se vrátí k Městskému soudu v Praze, který by nyní měl rozhodnout jinak.“ Doufá, že se jednotlivé nároky dostanou zpět k pozemkovým úřadům a Pezoldová bude moci například uplatnit nová tvrzení.
Pezoldová podala u českých soudů řadu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Dlouho však nezaznamenala žádný úspěch, teprve předloni jí poprvé vyhověl Ústavní soud a otevřel jí cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález uplatňovat na všechny nárokované nemovitosti.
V jiných restitučních sporech Pezoldová neuspěla, od českého státu žádala např. zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho staveb a pozemků v jižních Čechách. O většinu svého obrovského majetku přišli hlubočtí Schwarzenbergové na základě zákona z roku 1947. Rodina Pezoldových tvrdí, že zákon je od počátku protiústavní a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.
Pezoldová, která žije převážně v Rakousku, se nemovitostí domáhá jako dědička posledního šlechtického držitele hlubockého majetku Adolfa Schwarzenberga. Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek v Česku už dříve zpět. Nejznámějším představitelem orlického majorátu je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Přehled majetku, o který žádala Alžběta Pezoldová:
zámky:
- Hluboká nad Vltavou
- Český Krumlov
- Třeboň
- Ohrada u Hluboké nad Vltavou
- Červený dvůr na Českokrumlovsku
- Postoloprty
paláce:
- Schwarzenberský palác v Praze na Hradčanech
- Salmovský palác v Praze na Hradčanech
klášter:
- Zlatá Koruna na Českokrumlovsku
pozemky:
- zhruba 55 tisíc hektarů zemědělské půdy a lesů zejména v jižních Čechách, na Lounsku, Ústecku, Klatovsku a Plzeňsku
další nemovitosti:
- pivovary v Třeboni a Prachaticích
- nemovitosti na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku
- několik domů v Českých Budějovicích a majetek v Týně nad Vltavou (podle dřívějších údajů v tisku měla v tomto případě žaloby o vrácení stáhnout)
