Praha - Téměř pětina Čechů a Češek v produktivním věku měla loni podle svých slov dlouhodobější zdravotní potíže. Nejčastěji to byla onemocnění zad, pohybového ústrojí, srdce a oběhové soustavy. Vyplývá to z analýzy údajů víc než 30 000 dotázaných od 15 do 64 let, jejíž výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho propočtů tak zdravotní problémy, které přetrvávají déle než půl roku, mohlo mít přes 1,34 milionu lidí v Česku.
Hlavní problém představují bolesti zad. Následují potíže s končetinami. Onemocnění pohybového aparátu a oběhové soustavy označily za hlavní příčinu svých potíží přes tři pětiny dotázaných. Hlavně problém se zády a krkem mohlo podle zjištění statistiků mít 295 100 lidí v produktivním věku. Potíže s horními a dolními končetinami uvádělo na prvním místě 273 900 osob. V první řadě nemoci srdce a cév trápily 255 500 Čechů a Češek, bolesti hlavy 31 700 a potíže se žaludkem 65 800 dotázaných. Hlavně psychické problémy včetně depresí sužovaly 49 000 lidí od 15 do 64 let.
Zdravotní potíže pociťovaly častěji ženy. Zmínilo se o nich bezmála 20 procent z nich. Z mužů to bylo 17 procent. S rostoucím věkem pak problémů začíná výrazně přibývat. Zatímco krátce před třicítkou je má každý patnáctý člověk, o deset let později je to zhruba každý devátý. Před padesátkou dlouhodobější zdravotní omezení trápí už skoro každého pátého muže a každou čtvrtou ženu. Ve věku od 60 do 64 let nějakou dlouhodobější nemocí trpí přes dvě pětiny dotázaných. „Do důchodu tedy odchází značný počet mužů a žen, kteří jsou podle svého názoru dlouhodobě nemocní,“ uvedli autoři.
Na potíže se zády si nejčastěji stěžovali čtyřicátníci, na deprese a psychické problémy lidé mezi 25 a 29 lety, na nemoci srdce a cév šedesátníci.
Roli nehraje jen věk, ale i vzdělání. Čím je vyšší, tím nižší je podíl lidí s obtížemi. „Prakticky všichni respondenti v produktivním věku bez vzdělání měli zdravotní problémy trvalého rázu,“ uvedli statistici. Podle nich je také alarmující, že mezi dotázanými se základním a středním vzděláním měla dlouhodobé potíže skoro čtvrtina. Z vysokoškoláků to byla desetina. Méně trpí zdravotními problémy také lidé, kteří mají práci. O dlouhodobější nemoci se zmínilo 13 procent z nich. Mezi nezaměstnanými to byl každý čtvrtý. To podle statistiků ovlivňuje jejich případné uplatnění.
