Praha - Senát o prázdninách odmítl poslanecký návrh, podle kterého by děti po rozvodu měly být častěji z rozhodnutí soudu ve střídavé péči rodičů. Výhrady k tomu měla i vláda a konečné slovo bude na sněmovně. S tímto názorem souhlasí také soudkyně obvodního soudu pro Prahu 3 Dana Pernetová, která upozorňuje na skutečnost, že samotný princip střídavé péče je málo oblíbený a využívaný. Zároveň připomíná, že mnohdy je tento druh péče prováděn nesprávně a s negativním dopadem na pozdější vývoj dítěte.
Pernetová: Střídavou péči nechtějí ani sami rodiče
Rozhodnutí soudu vychází z toho, co stanoví úmluva práv dítěte a také zákon o rodině, který střídavou péči zavádí už mnoho let. „Musím především říct, že o střídavou péči téměř není zájem,“ upozorňuje Pernetová. Pokud jsou sami rodiče schopni se domluvit na podmínkách péče o dítě a chápou city dítěte ve vztahu k druhému rodiči, je střídavá péče v zájmu nezletilého dítěte. V opačném případě to pro něj může být spíše zátěž, protože se v situaci orientovat neumí. „I tři procenta zájemců o střídavou péči vychází z toho, že toto není základní typ péče o naše děti. Ale je pravda, že pokud se střídavá péče vydaří, je ku prospěchu a v zájmu nezletilého dítěte,“ míní soudkyně.
9 minut
Rozhovor s Danou Pernetovou o střídavé péči
Podle některých odborníků střídavá péče vyhovuje spíše rodičům než dětem. K tomuto názoru se kloní také Dana Pernetová. „Pokud je návrh na střídavou péči podán, je podán jako protinávrh k výlučné péči druhého rodiče a poté dojde k pověstnému boji,“ podotýká soudkyně. Apelovala by v tomto případě rodiče, aby zvažovali podání návrhu a především vysledovali, co samotné dítě chce.
K posílání dětí do dětských domovů by soudkyně přikročila až v nejzazším případě. Dítě podle ní takový přesun spíše bere jako trest a nedokáže se s ním vyrovnat. „Je nutno nejprve umravnit a vychovat rodiče k tomu, aby pochopili, že se oni sami mají nejprve vychovat,“ uzavírá Pernetová.