Veřejné nadávání na prezidenta republiky by mohlo být trestným činem. Navrhla to skupina šedesáti poslanců, kterou vede komunistický poslanec Zdeněk Ondráček a kteří reprezentují kromě KSČM také vládní ČSSD a ANO a opoziční Úsvit. Hanobení prezidenta chtějí poslanci trestat pokutou nebo i vězením. Za mřížemi by mohli kverulanti strávit až rok. Pravicová opozice označuje návrh za normalizační či za „návrat ke komunistické ochraně papalášů“.
Pelikán: Prezidenta chrání zákon jako každého. Zákon o hanobení je přežitek
Události: Hanobení prezidenta trestným činem? (zdroj: ČT24)
Skupina poslanců, kteří reprezentují tři největší uskupení Poslanecké sněmovny, chce novelizovat trestní zákoník a současně navrhuje doplnit i přestupkový zákon. „Díky této novele trestního práva a práva přestupkového by v budoucnosti nemělo docházet k excesům na adresu prezidenta republiky, k jeho hrubým veřejným urážkám,“ stojí v důvodové zprávě návrhu poslanců v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM).
Poslanci předpokládají, že trestný čin a přestupek, jež navrhují, budou mít především preventivní účinek. Skutečné tresty, které by lidé za jejich spáchání mohly dostat, by podle navrhovatelů neměly být „drakonické, ale měly by spíše výchovný charakter“.
Návrh kritizovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Obnovením trestání hanobení prezidenta by se trestní právo začalo užívat v politickém souboji. Poslanci by měli řešit jiné věci,“ řekl Sobotka. Na svém Twitteru premiér napsal, že volí raději svobodu slova.
Ani podle Pelikána není novela zákoníku potřeba. „Fakt, že prezidenta nechrání zvláštní paragrafy, mu zajistí vážnost spíš než hrozba vězením,“ podotkl. „Zvláštní ochrana hlavy státu před verbálními útoky je spíše historický přežitek, který dnes nezavádějí ani jiné země. Když tento paragraf Ústavní soud v roce 1994 rušil, řekl, že prezidenta chrání zákony před urážkou a pomluvou stejně jako jakéhokoliv jiného občana republiky. Nevidím důvod to měnit,“ uvedl ministr.
Podle ministerstva by navíc mohlo být problematickým aspektem to, že v případech hanobení by mohl trestní stíhání udělením milosti zastavit jedině prezident, který by přitom byl sám v roli poškozeného.
Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího nebude do projednávání novely vstupovat žádným prohlášením, protože by byl ve střetu zájmů. Posouzení návrhu je prý na zákonodárcích.
Panuje neúcta, tvrdí předkladatelé
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), jenž se pod návrh také podepsal, je přesvědčen, že je třeba hanobení prezidenta trestat, protože v Česku panuje příliš velká neúcta k hlavě státu. „Člověk může mít různý názor a říkat ho. Ale způsob, jakým se začíná tato věc běžně konat, je za rámec slušného,“ uvedl. Podle poslance Martina Lanka (Úsvit-NK) je třeba považovat hlavu státu za „jeden ze symbolů České republiky“.
Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa novela zaplňuje mezeru v právu. „Vzhledem k tomu, že jsou chráněni nejen soudci, ale i úředníci i před slovními útoky, jeví se zrušení ochrany úřadu a osoby prezidenta za mezeru v právu,“ myslí si Filip.
Události, komentáře: Za urážku prezidenta do vězení? (zdroj: ČT24)
Návrh však nemá ve sněmovně bezvýhradnou podporu. Postavila se proti němu pravicová opozice, vládní KDU-ČSL a vyhraněný názor nemají ani zbylá dvě koaliční uskupení. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák se ke kolegům nepřipojil. Na Twitteru uvedl, že by byl raději, kdyby lidé nadále mohli o prezidentovi svobodně mluvit.
Skeptický je k předloze i budoucí ministr pro legislativu, poslanec ČSSD Jan Chvojka. „Myslím, že silné osobnosti, jako je prezident Zeman, se bez ochrany v trestním zákoníku hravě obejdou,“ napsal na Twitteru.
K poslaneckému návrhu se velmi zdrženlivě stavěl i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Jakou formou hanobení? Jestli někdo vykřikne sprosté slovo, tak aby šel to šatlavy, to mi přijde trošku přehnané,“ poznamenal.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek míní, že by navrhované ustanovení mohlo mít nečekané důsledky. „Je ve vlastním zájmu Miloše Zemana, aby to nikdy nebylo schváleno. On sám by byl v konfliktu s takovým paragrafem minimálně jednou týdně,“ varoval.
Velmi podobně se na sociální síti vyjádřil končící ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Připomněl však, že prezidenta před případným postihem za hanobení sama sebe chrání indemnita.
Poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) uvedl, že předkladatelé si zřejmě myslí, že úctu lze vynutit zákony. „Mýlí se. Prezidentství nejvíce poškozuje sám Miloš Zeman, který lže, zneužívá svoje pravomoci ke mstě a ponižuje český národ před mocnými,“ uvedl. Zeman by podle Farského udělal rozumný státnický krok, kdyby se proti „nesmyslnému normalizačnímu návrhu postavil“.
Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil na sociální síti napsal, že nápad poslanců „zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů“.
Ústavní právníci proti
Ostře se proti návrhu vymezila také senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (nestr. za SZ). Podle ní Ústavní soud už v 90. letech uvedl, že v případě kolize mají práva jednotlivce přednost před právy státní instituce.
„Jsme v demokratickém právním státu, kde všichni jsou si rovni před zákonem a v němž nesmí mít nikdo žádné výsady. Má-li být někdo chráněn víc v nějaké funkci, tak to musí mít nějakou funkčnost. Z toho návrhu, který udělali poslanci, nevidím, jakou funkci to má sledovat. Kromě toho, že snad chtějí vychovávat občany. Trestním právem vychovávat ke slušnějšímu chování, to se snad děje v Číně, ale nedělo se to dosud u nás a doufám, že se ani dít nebude,“ řekla Wagnerová.
Eliška Wagnerová (nestr. za SZ), senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Podle ústavního právníka Jana Kysely poslanecký návrh nejen omezuje svobodu slova, ale je navíc i protiústavní. Česko by se jím podle něj vrátilo o 26 let zpátky. „Výrazným způsobem to snižuje svobodu projevu a podvazuje to politickou soutěž. Ve chvíli, kdy máte v zákoníku skutkovou podstatu jako pomluva, nebo když máte k dispozici prostředky soukromého práva, tedy civilní žalobu za zásah do osobnostních práv, nezdá se mi úplně důvodné o něčem takovém uvažovat. A myslím si, že je to přinejmenším v rozporu se směry judikatury Ústavního soudu, které v posledních 20 letech padly,“ míní Kysela.
Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka by neměly právní předpisy vznikat na základě konkrétních případů. „Je zřejmě pocit, že si praxe nevystačí s ustanoveními, která jsou obecného rázu. Já si myslím, že zcela evidentně by se jednalo o speciální případ výtržnictví a je zbytečné přijímat takové ustanovení, když lze vystačit s tím, co už v trestním zákoně je, pokud by se stávaly skutky, které by výtržnictvím skutečně byly. Je to ustanovení, které se přímo nabízí k tomu, aby bylo zneužito, aby byla pošlapána svoboda projevu a někdo byl kriminalizován.“
Nic nového
Trestní postih za hanobení hlavy státu byl v právním systému téměř celou dobu existence Československa. Od roku 1923 hrozilo za urážku hlavy státu až půl roku vězení, třetí odstavec příslušného paragrafu dokonce stanovil, že je urážka prezidenta trestná, i když jde o pravdivý výrok.
V případě Tomáše Garrigua Masaryka trestaly soudy například za kritiku politiky Československa vůči Němcům nebo Moravanům vztaženou k osobě prezidenta či za karikatury v humoristických časopisech. Soud potrestal například i ošetřovatelku, která od podobizny hlavy státu odnesla květiny s tím, že „jsou pro něj škoda“.
Trestným bylo hanobení i po válce, nejprve hrozil až tříletý trest, v 60. letech až dvouletý trest. Tehdy však již hrozilo vězení i za hanobení dalších představitelů státu. V 90. letech ale byly tyto skutky z trestního řádu vypuštěny.