Praha - Osud balíčku vládních úsporných opatření, který má snížit deficit rozpočtu na příští rok z 230 miliard pod 170 miliard korun, je nejistý. Při jednání ve sněmovně prosazují ČSSD a KDU-ČSL jeho úpravy i mimo rámec středeční dohody předsedů stran, což pobouřilo ODS. I přesto po čtvrtečním jednání místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že ODS sice balíček s úpravami socialistů nepodpoří, mohla by ale umožnit jeho přijetí tím, že by se poslanci ODS hlasování nezúčastnili. Komunisté požadují vlastní úpravy balíčku, včetně zavedení progresivní daně. Sněmovna bude rovněž rozhodovat o snížení platů ústavních činitelů pro příští rok, které navrhla vláda. Podle včerejšího vyjádření ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky se týká asi 4800 lidí a má ušetřit státnímu rozpočtu zhruba 127 milionů korun. Sociální demokraté navzdory ministrově varování navrhli snížení o 20 procent, zelení o osm procent.
„Jaká by byla ta forma, zda odejít ze sálu, zda se zdržet hlasování nebo zda hlasovat proti, se ještě budeme radit. Já osobně prosazuji to, abychom se nezúčastnili,“ řekl Nečas. Občanští demokraté by svou neúčastí mohli snížit kvórum při konečném hlasování o balíčku. Většina z přítomných poslanců by pak balíček mohla schválit i bez ODS.
Ministr financí Eduard Janota po včerejším jednání naznačil, že by pro něj byla přijatelná i varianta, kterou prosazuje ČSSD. Podle jeho výpočtu by pak úsporný balíček snížil schodek rozpočtu z 230 miliard korun na asi 166 miliard korun. Vládní návrh balíčku měl schodek srazit na zhruba 155 miliard korun. Janota ale připustil, že se smíří i s deficitem 166 miliard korun. „To je pro mě věc, která je zásadně odlišná od 230,“ uvedl Janota.
Šimerka včera připomněl, že mzdy zaměstnanců ve veřejné sféře se podle vlády mají také snížit jen o čtyři procenta. Obává se proto, že vyšší snížení platů zákonodárců, členů vlády a prezidenta, ale také soudců nebo státních zástupců by mohlo být zpochybněno u Ústavního soudu. Republiková rada Soudcovské unie i vládou navrhované snížení platů soudců označila za neústavní. Soudci podali ústavní stížnost už kvůli zmrazení růstu svých platů v letech 2003 a 2004, které vláda zdůvodňovala především ekonomickými dopady povodní.
