Praha – Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, který odložil vynesení verdiktu ohledně Lisabonské smlouvy na 3. listopadu, vyvolalo na politické scéně rozdílné reakce. Zatímco podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka hraničí tento krok s obstrukcí, předsedu ODS Mirka Topolánka postup soudu nepřekvapil. Také lidovecký předseda Cyril Svoboda označil rozhodnutí soudců za logický krok.
Jiří Paroubek je prý rozhodnutím soudu rozčarován, soudci prý znovu prokázali svou tendenci ovlivňovat politické procesy bez ohledu na vnější dopady. Narážel tak na záříjový verdikt Ústavního soudu, který zrušil konání předčasných voleb. Paroubkovi se nelíbilo ani rozhodnutí skupiny senátorů ještě dnes svou stížnost doplňovat.
Podle Mirka Topolánka se ale ústavní soudci odkladem verdiktu vyhnuli možné kritice, že rozhodli nápadně rychle a měli tedy své rozhodnutí připravené už dopředu. Nevýhodou ale bude stížená pozice Česka na summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Tam mají evropští politici diskutovat i o české výjimce z Listiny práv EU, kterou žádá prezident Václav Klaus.
Česká vláda teď podle Topolánka bude čelit zvýšeném tlaku nejen na summitu, ale při každém unijním jednání. „Je to celkem pochopitelné, ale na druhé straně Evropa a EU musí mít pochopení pro naše ústavní zvyklosti, naše procedury,“ podotkl šéf ODS.
Jediným nepříjemným překvapením dnešního jednání prý bylo doplnění senátní stížnosti. „To skutečně působí jako pokus o obstrukci, domnívám se, že jej mohli doručit dříve,“ myslí si Topolánek. Vážně prý bere slib senátorů, že další stížnost už podávat nebudou.
Co ale není jisté, je Klausův podpis – prezident totiž podle Topolánka nikdy neřekl, že smlouvu skutečně podepíše, pokud by soud rozhodl v jeho neprospěch a unie by Česku slíbila požadovanou výjimku. „Já jsem už byl svědkem tolika různých zvratů v rámci ratifikačního procesu, že v žádném případě to nepokládám za definitivní,“ poznamenal.
Také podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody je postup Ústavního soudu logickým krokem. „To, že soud odročil jednání, je pochopitelné, protože je zahlcen novými informacemi a musí rozhodnutí řádně odůvodnit,“ podotkl Svoboda. Šéf lidovců také dodal, že senátoři, kteří stížnost k soudu podali, by si zasloužili vyznamenání, pokud by ji stáhli.
Evropští politici doufají, že soud dá nakonec Lisabonu zelenou
Většina evropských politiků si podle bruselské zpravodajky ČT Evy Hrnčířové nepřipouští, že by Ústavní soud mohl Lisabonské smlouvě říci ne, a doufají, že jí dá nakonec zelenou. „Myslím, že by bylo lepší, kdyby Lisabonská smlouva byla ratifikovaná už před rokem, ale musíme respektovat procedury v jednotlivých zemích,“ řekl k tomu švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Jeho maďarský kolega Péter Balázs zase uvedl, že zmínka o Benešových dekretech je pro Maďarsko neprůchozí. „Jinak máme porozumění pro zvláštní požadavky kterékoli země. Maďarsko ale Lisabonskou smlouvu ratifikovalo jako první v prosinci 2007 a už skoro dva roky čekáme na ostatní. Jsme už trochu netrpěliví,“ dodal.
