Praha – Jedním z darů pro papeže, které Benediktovi XVI. při jeho návštěvě ČR předají zástupci pražské nunciatury, bude i nová knižní publikace, zabývající se osudy českého kardinála Josefa Berana. Beranův životopis vydává Ústav pro studium totalitních režimů a podle autorky, historičky Stanislavy Vodičkové, kniha přináší nová fakta ohledně perzekuce kardinála v době nacistické i komunistické totality. Unikátním pramenem publikace jsou navíc dosud nezveřejněné fotografie z Archivu bezpečnostních složek či fondu Kapituly svatého Víta.
„Kniha přináší některá nová fakta, která se týkají perzekuce kardinála Berana, ať už v době perzekuce nacistickým režimem v Dachau, nebo posléze v padesátých letech v době tuhého komunismu. Bohužel celý agenturní svazek, který na něj vedla státní bezpečnost, byl skartován, ale v krajské správě StB v Liberci se podařilo najít část svazků, která dokládá, jakým způsobem kardinála v internaci sledovali,“ sdělila Vodičková.
Jak odhalily dokumenty nalezené v archivech, StB se ho dokonce pokusila zkompromitovat sexuálním skandálem s jeptiškou. „Za tímto účelem jim přes rok podávali afrodiziaka do polévek, do čajů. Oni to samozřejmě netušili, nicméně věděli, že jsou sledováni, že je zvýšený zájem o jejich soukromí,“ dodala Vodičková.
Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni. Než se rozhodl být knězem, uvažoval o medicíně, kde by mohl rovněž pomáhat lidem od bolesti. Vystudoval teologii a křesťanskou filozofii na papežské univerzitě v Římě a na kněze byl vysvěcen v roce 1911. Po návratu působil jako kaplan v Chyši na Karlovarsku či v Praze. Od roku 1917 byl profesorem a později ředitelem v katolickém pedagogickém ústavu sv. Anny v Praze. Své vědecké a pedagogické schopnosti pak prokázal od roku 1928 také na Teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel pastorální teologii. Deset let, do června 1942, byl rovněž rektorem Arcibiskupského semináře v Praze.
Symbol náboženské svobody
Beran, který odsuzoval nacistickou zvůli, prokázal za války velkou občanskou statečnost. Za heydrichiády byl zatčen gestapem jako rukojmí a uvězněn. Prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau. Stal se velkou morální autoritou, a to nejen mezi katolíky. Po válce, když se obsazoval stolec pražského arcibiskupa, od smrti kardinála Kašpara v roce 1941 prázdný, shodli se kněží právě na Josefu Beranovi. Jeho jmenování arcibiskupem v listopadu 1946 pak uvítala celá československá veřejnost, vysvěcen byl v prosinci téhož roku. Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítal Beran jménem katolické církve vyhlásit loajální postoj ke komunistické moci a kněžím zakázal veřejnou a politickou činnost. Proto také exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přijal místo v komunistické vládě.
V rámci represí totalitního režimu pak byl od června 1949 internován na různých místech v Čechách. I po amnestii v roce 1963 byl však nucen žít mimo Prahu v Radvanově na Táborsku a nesměl vykonávat úřad. Když pak umlčovaného metropolitu v jeho šestasedmdesáti letech jmenoval v lednu 1965 papež Pavel VI. kardinálem, povolil mu stát odjet na obřad do Říma - ovšem bez možnosti návratu.
