Praha - Cenu Paměti národa udělilo sdružení Post Bellum čtyřem pamětníkům totality - Imrichu Gablechovi, který jako vojenský pilot bojoval za druhé světové války v Británii, politickému vězni Luboši Jednorožci, který nyní žije v USA, řádové sestře Anně Magdaleně Schwarzové a politické vězeňkyni a bývalé starostce Rudné Milušce Havlůjové. Ceny, udělované už podruhé, se předávaly v pražském Radiopaláci při příležitosti 22. výročí konce komunistické vlády. Sdružení oceňuje lidi, kteří se zachovali statečně v době totalitních režimů 20. století, kdy v Československu vládli nacisté či komunisté.
„Pro někoho může být překvapením, že stále mezi námi žijí veteráni z druhé světové války nebo někdejší političtí vězni, lidé, kteří nasadili život za to, abychom se měli dobře, žili svobodně,“ řekl ředitel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa. Současná doba podle něj hodně věcí relativizuje. „Jako by se nikdy nic nestalo. Jako bychom dodnes nesli dědictví těch, kteří raději mlčeli. Je tu ale i jiné dědictví, a to právě těch, kteří ukázali, že za svobodu, čest a lidskou důstojnost stojí za to bojovat. A to je důvod k oslavě, kterou dnes pořádáme,“ řekl.
Občanské sdružení Post Bellum za deset let natočilo 1 700 příběhů pamětníků - válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, disidentů, ale i komunistů, agentů StB a mapuje i příběhy obyčejných lidí, kteří se stali svědky významných událostí 20. století. V projektu My jsme to nevzdali vzniklo multimediální DVD pro školy, kde se žáci dozvědí o událostech let 1938 - 1989 od očitých svědků.
Předání cen vysílaly v přímém přenosu Česká televize a Český rozhlas - Radiožurnál. Oceněné představily v hodinovém pořadu čtyři krátké portrétní filmy vytvořené technikou animovaného komiksu. Na vizuální koncepci večera se podílel přední český scénograf Šimon Caban. Originální pojetí večera, kterým provázel Marek Eben, doplnila původní živá hudba Matěje Kroupy.
Dva příběhy oceněných:
Imrich Gablech byl pilotem Československé armády. Po obsazení republiky německou armádou uprchl do Polska a přidal se k tamnímu letectvu. Němci ho ale dostihli i tam. Podařilo se mu odletět do Rumunska a odtud se po mnoha peripetiích dostal do Anglie, kde až do konce války sloužil v navigačním centru.
Řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová - původně židovská dívka přestoupila ještě před válkou na katolickou víru a chtěla vstoupit do kláštera. Psal se ale rok 1939 a řekli jí, ať přijde později. Skončila v koncentračním Táboře v Terezíně, odkud se jí ale podařilo uprchnout.
