Paliva opět zdražila. Růst cen ale zpomalil

Nahrávám video

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět zdražovaly. Růst cen ale zmírnil. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o osmnáct haléřů na 39,42 koruny za litr a nafta o 75 haléřů na 37,46 koruny. Předchozí dva týdny nafta zdražovala týdně zhruba o dvě koruny a cena benzinu v předchozím týdnu stoupla o 59 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražování u nafty značně zrychlilo od začátku srpna, kdy byla zvýšena spotřební daň. V dalších dnech bude podle analytiků nafta dál zdražovat, u benzinu očekávají spíše stagnaci cen.

Paliva postupně zdražují už zhruba od konce letošního května. Od začátku srpna navíc u nafty urychlilo růst ceny, když se 1. srpna spotřební daň na naftu vrátila na úroveň platnou do loňského června. Tehdy vláda prosadila její dočasné snížení kvůli vysokým cenám, aby ulevila zejména dopravcům.

Důvodů růstu cen pohonných hmot je podle analytiků stále několik. „Jedním z nich je pokračující růst cen na burze v Rotterdamu. Do cen nafty se také stále promítá navýšení spotřební daně na původní hodnotu. Od začátku srpna její cena vzrostla o více než tři koruny. Naopak pozitivně zapůsobila česká koruna, která ve srovnání s minulým týdnem mírně posílila,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

V následujícím týdnu se cenový vývoj podle analytiků zřejmě příliš nezmění. „Očekávám mírný růst cen nafty a postupnou stabilizaci cen benzinu. Jeho průměrná cena by tak zatím neměla překročit úroveň čtyřiceti korun na litr. Potenciál růstu cen nafty zůstává v řádu jednotek desetihaléřů. Úrovně 38 korun za litr nafty však dle mého názoru v následujících dnech nedosáhneme,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček.

„Do konce tohoto týdne či začátku příštího by se ceny mohly ještě zvýšit, zejména v případě benzinu. Zdražení může být na úrovni patnácti až dvaceti haléřů za litr. Zejména u nás však už nyní vidíme, že velkoobchodní ceny na celém českém trhu stagnují, nebo dokonce klesají, což je dobrý signál do budoucna,“ okomentoval analytik ze společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Benzin je nyní o 1,29 koruny na litru levnější než před rokem, nafta o 5,09 koruny.

Nejlevnější benzin natankují aktuálně řidiči v Jihočeském kraji, kde litr vyjde v průměru na 39,03 koruny. Nafta je nejlevnější v Karlovarském kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,90 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí nadále pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,27 koruny a litr nafty 38,50 koruny.

Nahrávám video

Růst nad průměrem EU

Pohonné hmoty v Česku za poslední dva týdny zdražily více, než činí průměr v Evropské unii. Zatímco litr benzinu v tuzemsku zdražil za toto období o 1,1 koruny, cena v EU v průměru stoupla v přepočtu o 0,60 koruny na litr. Nafta v Česku za stejnou dobu zdražila o čtyři koruny na 37,50 koruny za litr, v EU stoupla v průměru v přepočtu o 1,80 koruny. Vyplývá to z údajů Evropské komise, která zveřejňuje ceny pohonných hmot každý týden. Jediným unijním státem, kde v posledních dvou týdnech zlevnily benzin i nafta, je Polsko.

I tak je ale český benzin v Evropské unii desátý nejlevnější. Benzin výrazněji než v Česku zdražil za dva týdny například ve Slovinsku, a to o 1,4 koruny za litr, v Chorvatsku pak o 1,2 koruny. O stejnou částku jako v Česku zdražil benzin v Rakousku a Bulharsku, které si ale i přes zdražení stále drží jednu z nejnižších cen benzinu v EU, a to 33,1 koruny za litr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 44 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled