Praha – Hradní kancelář nadále pátrá po článku novináře Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“, o jehož existenci je (v rozporu s odborníky) přesvědčen prezident Miloš Zeman. Text se doposud najít nepodařilo, hradní mluvčí Jiří Ovčáček ale na dnešní tiskové konferenci prezentoval jiné Peroutkovy materiály z času po vzniku protektorátu, jež mají dokázat novinářovo selhání.
Ferdinand Peroutka je vedle Karla Čapka a Pavla Tigrida tradičně považován za nejvýznamnějšího českého novináře minulého století. Od roku 1924 stál v čele prestižního názorového časopisu Přítomnost, v němž měl v blíže neurčeném okamžiku třicátých let publikovat autorský text Hitler je gentleman. Tvrdí to prezident Miloš Zeman, který Peroutkovu údajnou formulaci použil na konci ledna ve svém projevu coby příklad toho, jak mohou selhat společenské elity.
Podle znalců novinářova díla ovšem takový materiál nikdy neexistoval. Historik Petr Zídek i Společnost Ferdinanda Peroutky zpochybnili také další část Zemanova projevu k výročí holocaustu, v níž Peroutkovi připsal citát „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Společnosti rovněž vadí, že dal známého novináře, který byl za druhé světové války vězněn v koncentračních táborech, do souvislosti s fascinací intelektuálů nacismem. Prezidenta vyzvala, aby svá slova doložil, nebo se omluvil. Zeman to ale odmítl a na svých výrocích trvá.
Hradní kancelář následně zahájila pátrání po příslušném textu, které vede prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Jde o zajímavou činnost, která odhaluje myšlenkový a ideový základ oficiální reprezentace druhé republiky a protektorátu Čechy a Morava,“ prohlásil Ovčáček na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zde citoval jiné materiály z Přítomnosti, jež Peroutka napsal v dubnu 1939, čili měsíc po vzniku protektorátu, a glosoval je slovy: „Kdyby Ferdinand Peroutka v té době mlčel, tak by zůstal novinářem.“
Peroutka poprvé: Naše ústava
První text, jejž Ovčáček citoval, publikoval Peroutka pod názvem Naše ústava 3. dubna 1939, čtrnáct dní po nacistické okupaci. Slavný novinář v komentáři kritizuje západní mocnosti za mnichovský diktát a apeluje na čtenáře, aby si i v tísnivé situaci porobené, okleštěné země zachovali víru v národ. Mimo jiné píše: „Byla nám slíbena šťastná budoucnost, jestliže budeme se chovat loyálně k německé říši. Jistě ti, kdo takto k nám mluví, si uvědomují, že není pro národ štěstí, jestliže pro něj není možnosti cti a hrdosti.“
Ovčáček z Peroutkova komentáře vybral tato slova: „Úmluva říšského kancléře s prezidentem Háchou a řízení o protektorátu, projev protektora von Neuratha – to je nyní dohromady naše nová ústava, které se budeme držet s vášní, jaké Chodové se drželi svých výsad.“ Celý komentář si můžete přečíst zde.
Peroutka podruhé: Dynamický život
Druhý text, jehož úryvek Ovčáček přečetl, napsal Peroutka 26. dubna 1939 a nazval jej Dynamický život. Mluvčí Hradu přednesl první odstavec komentáře: „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá všem pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Valhalle, ve své galerii národních hrdinů, postavili výše.“
V celém textu se Peroutka věnuje významu Hitlera pro německou společnost a domnělé provázanosti jeho myšlenek s krajinou mezi Rýnem a Odrou („Dílo svého života, německý nacionální socialismus, sám pokládá za typický plod německého ducha a německé historie,“ píše o Hitlerovi). Současně s tím Peroutka upozorňuje, že není možné chtít po českém národě, aby hitlerovské němectví přijal, byť česká území podléhají třetí říši. Celý komentář naleznete zde.
