Ústí nad Orlicí – České dráhy významně snížily cenu, za kterou jsou ochotny prodat nádražní budovu v Ústí nad Orlicí. Zájemce dostane budovu, která má po rekonstrukci stanice ztratit svoji původní funkci, za jedinou korunu. Ani tak ale o nádraží nikdo nestojí. V minulosti přitom měla zájem Správa železniční dopravní cesty, obchod však neproběhl, protože dráhy tehdy chtěly za budovu miliony. Proti původnímu záměru historickou budovu zbourat se vzedmula vlna odporu, jejímž výsledkem je zatím nepravomocné prohlášení nádraží za kulturní památku. Osudem stavby se naposled zabýval Senát, který doporučil najít objektu vhodné využití.
Demolici nádražní budovy odmítlo v petici sedmnáct tisíc lidí včetně známých osobností. Občanské sdružení, které bojuje za její záchranu, proto včera uvítalo podporu, které se mu dostalo od senátorů.
Co ale se stavbou bude dál, není jasné. „Tři čtvrtě roku říkáme, že je potřeba, aby byla zrekonstruována v rámci modernizace trati. Přirozeným investorem je SŽDC,“ uvedl iniciátor petice za zachování nádražní budovy Martin Kadrman.
Železniční správa ale o chátrající objekt již nestojí. Po rekonstrukci celého nádraží totiž budou lidé k vlakům chodit jinudy. Smysluplné využití pro starou budovu nemají ani České dráhy. „České dráhy budovu nabídnou klidně za jednu korunu,“ řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Dráhy nabídly budovu městu Ústí nad Orlicí, Pardubickému kraji i samotnému občanskému sdružení Nádraží nedáme. Zájem však neměl nikdo z nich. „Kdyby tato budova stála v centru města, postavíme tam byty, postavíme tam obchodní centra. Byla by to nádherná věc. Je ale na periferii a nikdo nám tam nebude chodit,“ shrnul pohled města na možnost odkoupení nádraží starosta Richard Pešek.
Občanské sdružení navrhuje informační centrum, půjčovnu kol nebo hostel. Opravy by ovšem spolykaly nejméně padesát milionů. Další komplikací je paradoxně očekávané vyhlášení staniční budovy kulturní památkou. „Pokud by to byla kulturní památka, obnova by stála minimálně o třicet procent víc,“ podotkla Milada Valečková, vedoucí oddělení kultury a památkové péče na pardubickém krajském úřadu.
Jak ven z patové situace, chce projednat občanské sdružení se Správou železniční dopravní cesty. Pokud se nedohodnou, bude se věcí zabývat město společně s krajem.
Klasicistní nádraží vzniklo v roce 1874 podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Budova na půdorysu H s kamennými římsami je postavená z režného zdiva, horní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva.
