Expert Jan Mach z Vysoké školy ekonomické našel v bakalářské práci ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála rozsáhlé pasáže, které byly doslova převzaty buď z cizí bakalářské práce obhajované na stejném institutu o půl roku dříve, nebo z mnoha dalších textů z internetových zdrojů. Ke stejným výsledkům dospěla i analýza serveru Seznam Zprávy.
Většina problémových bakalářských a diplomových prací, na které média upozornila, se potýkala s opisováním především v teoretické části. Bakalářská práce ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála je v tomto ohledu výjimkou – podle experta na odhalování plagiátů Jana Macha z Vysoké školy ekonomické je v ní opsaný dokonce i úvod.
Na mnoha místech jsou okopírované pasáže z jiných studentských prací, a to včetně gramatických chyb, formátování a překlepů. „Práce nese jasné znaky plagiátorství,“ potvrdil Mach pro Českou televizi.
Analytický program iThenticate, který Mach použil na zmíněný text, nalezl shodu 30 procent. Ve skutečnosti je však podle experta pasáží doslova opsaných nebo nevhodně parafrázovaných mnohem více. Automatický systém má však zaindexovaný jen zlomek dokumentů. Manuální analýza potvrdila rozsáhlejší problémy.
„V textu jsem dohledal okolo 40 stran, které jsou přepsány z jiných zdrojů,“ uvedl Mach. Celá práce má rozsah 84 stran, z toho textu je 65 stran. „Opsaných nebylo takových 12 stránek,“ dodal Mach. „Pokud bych nepočítal přílohy, které tvoří například fotografie a převzatá SWOT analýza od kraje Vysočina, pak ten rozsah bude větší než polovina práce.“
Bakalářskou práci na téma „Mládež a volný čas“ obhajoval Petr Krčál roku 2007 na Institutu mezioborových studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, vedoucím této práce byl docent František Vízdal. Ten v posudku ohodnotil výsledek pozitivně: „Odborná úroveň je výborná a ve srovnání s jinými pracemi vysoce nadprůměrná“.
Petr Krčál psal bakalářskou práci až ve věku 43 let. Vystudoval Střední odborné učiliště strojírenské ve Žďáru nad Sázavou, v letech 1986 až 1988 si ještě doplnil maturitu na oboru strojní zpracování kovů na Středním odborném učilišti elektrotechnickém.
Nejvíce se dílo Petra Krčála shoduje s bakalářskou prací jiné studentky stejného oboru Univerzity Tomáše Bati – Marie Doležalové. Ta ji vypracovala roku 2006 pod vedením Libuše Mazánkové. Obě práce můžete porovnat zde:
Podle analýzy České televize i analýzy Jana Macha je množství stránek, které téměř doslova Petr Krčál od studentky převzal, aniž by ji jakkoliv citoval, obrovské: „Můžeme jasně prohlásit, že z převážné většiny je to mix cizích zdrojů. Jedná se tedy o jistou formu plagiátorství,“ uvedl Mach.
Ukázka problematických pasáží
Předmluva každé závěrečné práce by měla být originálním uvedením autora do problematiky. Student představuje svoji motivaci a popisuje přístup k řešení.
Petr Krčál však i úvod z větší části opsal. Marie Doležalová ve své práci píše: „Využívání volného času dětí a mládeže považuji za důležitou součást rozvoje jejich osobnosti. Stát, kraje i obce se nesmějí vzdát své odpovědnosti za co nejširší nabídku a dostupnost těchto aktivit tím spíše, že představují primární prevenci v boji proti dětské kriminalitě, užívání drog a projevu netolerance.“
Krčálova práce začíná identickým úvodem: „Využívání volného času mládeže považuji za důležitou součást rozvoje jejich osobnosti. Stát, kraje i obce se nesmějí vzdát své odpovědnosti za co nejširší nabídku a dostupnost těchto aktivit tím spíše, že představují primární prevenci v boji proti dětské kriminalitě, užívání drog a projevu netolerance.“ Jediným rozdílem je vypuštění slova „dětí“ hned v první větě. Opsaná je pak prakticky téměř celá první stránka s výjimkou posledního a částečně předposledního odstavce.
Stejné pasáže v obou pracích, aniž by Krčál odkazoval na původní bakalářskou práci Doležalové, se objevují zejména v teoretické části. Ministr ve svém textu kopíruje celé odstavce, včetně formální podoby. Zachovává stejnou podobu odrážek, dělení odstavců a dokonce i tučným fontem psaná hesla.
Tam, kde Doležalová tučným písmem uvádí „Pedagogika považuje výchovu za záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti“, píše politik opět identicky a také tučně: „Pedagogika považuje výchovu za záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti.“
V teoretické části zůstává z větší části zachována i struktura. Vlastního textu Krčál v práci nemá mnoho. Ukázkou může být například strana 9. Čtyři odstavce textu, včetně nadpisů a podnadpisů, jsou převzaty z práce Doležalové. Nejdelší prostřední odstavec je přímou citací z knihy Valenty z roku 2009. Ta je sice řádně označena uvozovkami a zdrojem, jeho vlastní text na stránce chybí. Nic vlastního zde nenapsal:
Jasným důkazem kopírování textu z práce Marie Doležalové jsou i některé technické nedostatky. Příkladem je strana 12 Krčálovy práce. Ta je kompletně zkopírovaná z bakalářské práce obhájené o rok dříve.
Že šlo o kopírování, ukazuje vynechaný řádek v druhé odrážce začínající slovy „s výsledky, kterých dosáhly v průběhu trvání…“ U Doležalové totiž těmito slovy začíná nová stránka. Odsazení řádku v práci politika nemá odůvodnění a je tedy velice pravděpodobné, že je způsobeno překopírováním textu z jiného dokumentu.
Další ukázkou technické chyby při kopírování je kopírování schématu „Rysy a souvislosti systému volného času“. Nápadné je už to, že titulek schématu je v obou případech psán totožným fontem Comic Sans, který se v odborných textech téměř nevyužívá.
Doležalová zřejmě vytvořila toto schéma (zdroj totiž neuvádí) a označila vazby mezi jednotlivými vrcholy pomyslného trojúhelníku. Krčál má zcela totožné schéma, jen graficky mnohem méně přehledné, šipky se překrývají s popisky, ty jsou opět zcela identické.
Podezření, že se jedná o kopii z práce Doležalové, posiluje i vyosení šipek k popisku „působení prostředí na postoje k volnému času“ směrem k vrcholu „C. Postoje účastníka k volnému času“. Šipky v obou případech nejsou vprostřed schématu, ale spíše vpravo:
Formátování prozrazuje kopírování z práce Doležalové i na straně 26. Odsazení podkapitoly a názvu zákona je chybně už v práci studentky. Krčálova práce chybné odsazení kopíruje:
Krčálova bakalářská práce obsahuje přepsané celé kapitoly, v jeho textu se objevují stejné zkratky. Nikde však není odkaz na práci Marie Doležalové, ostatně její bakalářská práce není ani mezi dalšími jedenácti publikacemi v seznamu literatury. Přímé citace jejího textu nejsou nikde vyznačeny.
Co je vlastní práce Petra Krčála?
Originální je v bakalářské práci pasáž, kde se Petr Krčál věnuje svým vlastním zkušenostem při práci s mládeží. „Ta unikátní část práce se týká působení pana ministra v organizaci kraje Vysočina, kde pracoval s mládeží – je to pouhých několik stránek,“ uvádí Mach. „K tomu jsou potom v jednotlivých textech občas nějaké odstavce, které jsou nad rámec textu zkopírovaného, které jsou možná i převzaty nebo přepsány z nějakých jiných publikací.“
- Ani systém Univerzity Karlovy, ani program používaný na Masarykově univerzitě v Brně plagiátorství neodhalily. Přišel na to teprve zahraniční systém, který hledá v odborných zdrojích a do velké míry i v internetových článcích.
- V obou systémech, které porovnávají absolventské práce, zřejmě není bakalářská práce Marie Doležalové uvedena, takže program neměl s čím srovnávat.
Petr Krčál podle analýzy špatně pracoval také s citováním zdrojů, které přiznal. „Zdroje jsou uvedené pouze některé. Například když to jsou krátké citace z knížky pana Valenty. Ale valná většina zdrojů, ze kterých bylo rozsáhle kopírováno, uvedené v seznamu použité literatury nejsou,“ dokládá Mach.
K velmi podobnému výsledku dospěla také analýza, kterou zpracovali redaktoři webu Zprávy Seznam, jenž na případ upozornil jako první. „Program na odhalování plagiátů v Krčálově bakalářské práci nalezl podobnosti ve 14 procentech textu. Odhalené pasáže se týkaly zejména neocitovaných odstavců z odborných knih, které tak autor v práci nepřímo vydával za svoje vlastní formulace. Připomeňme, že u již zmíněné Taťány Malé šlo v případě diplomové práce na Právnické fakultě Panevropské univerzity v Bratislavě o shodu v 5 procentech,“ uvádí server.
Kdo opisoval víc: Krčál, nebo Malá?
„Pokud bychom práci porovnali s diplomovou prací paní Taťány Malé, kterou obhajovala na Mendelově univerzitě, tam byla shoda ve třech čtvrtinách teoretické části. V práci pana Krčála bychom mohli za nějaký vlastní přínos považovat onu práci s organizací kraje Vysočina,“ popisuje rozdíly mezi oběma studiemi Jan Mach.
„Ta je menšího rozsahu a v tomto případě bylo daleko více převzato ze zdrojů z internetu. Nalezl jsem přes 40 stránek, které by byly víceméně shodné nebo odněkud převzaté. A pan Krčál tyto texty pouze drobně upravuje. V případě jeho práce je rozsah plagiátorství větší než v případě práce paní Taťány Malé na Mendelově univerzitě,“ míní expert.
Kdo další měl problémy s diplomovými pracemi:
Stanislav Gross (ČSSD) – Předseda vlády (2004–05), ministr vnitra (2000–04) a poslanec. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Poté, co už jako významný politik v roce 1999 promoval na pražské právnické fakultě, vzbudila pozornost jeho diplomová práce, v níž na pouhých 33 stránkách podle týdeníku Respekt opsal několik zpráv České národní banky. Práci však v archivu školy zničila povodeň v roce 2002. Pochybnosti se objevily i o jeho rigorózní práci z plzeňských práv. Gross v roce 2015 zemřel.
Marek Benda (ODS) – Poslanec, mj. předseda poslaneckého klubu ODS (2012–13). V letech 2003–08 dálkově vystudoval Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni. V říjnu 2009 uvedla Česká televize, že tituly Mgr. a JUDr. získal za stejnou práci. ČT také informovala, že Bendova rigorózní práce je téměř o 50 stran kratší, než předepisují pravidla. Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení velikosti písmen a odlišnému řádkování. Benda poté uvedl, že diplom nepřevzal a titul neužívá.
Vít Bárta (Věci veřejné) – Poslanec a ministr dopravy (2010–11). V květnu 2012 napsal časopis Reflex, že bratři Vít a Matěj Bártovi v rigorózních pracích, za které dostali na bratislavské Akademii policejního sboru tituly JUDr., opisovali ze skript svého učitele Jiřího Strause. Bratři uvedli, že se Strausem vědecky spolupracovali. Slovenské ministerstvo vnitra později uvedlo, že pochybení školy nezjistilo.
Marcel Chládek (ČSSD) – Senátor a ministr školství (2014–15). V roce 2006 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. v oboru andragogika. V květnu 2014 Lidové noviny napsaly, že Chládkova rigorózní práce má rozsah pouhých 58 normostran. Podle listu prý ani neodpovídá akademickým nárokům. Chládek kritiku odmítl. Děkanka fakulty Mirjam Friedová v reakci na článek uvedla, že Chládkova práce odpovídala tehdejším požadavkům.
Milan Chovanec (ČSSD) – Poslanec a ministr vnitra (2014–17). V roce 2009 vystudoval bakalářský obor na Fakultě právnické Západočeské univerzity, regulérnost jeho studia byla v médiích zpochybňována mj. proto, že je absolvoval během několika měsíců. Výtkám o době studia se bránil absolutoriem kurzu celoživotního vzdělávání, takže nastupoval přímo do třetího ročníku. Titul Bc. nepoužívá. V říjnu 2016, krátce před volbami, upozornila Česká pirátská strana na nesrovnalosti kolem jeho bakalářské práce. Podle Pirátů je práce částečně opsaná, dvě stránky se totiž téměř shodují s vypracovanou maturitní otázkou studenta přeloučského gymnázia. Chovanec obvinění odmítl a nazval je „předvolebním skandálkem“.
Taťána Malá (ANO) – Poslankyně a ministryně spravedlnosti (červen/červenec 2018). V čele ministerstva skončila po 13 dnech ve funkci. Výzvám k odstoupení čelila poté, co se objevila podezření z opisování u jejích diplomových prací na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, kde vystudovala práva, a také na Mendelově univerzitě v Brně, kde psala práci o chovu králíků. Malá odmítla, že by úmyslně opisovala. Připustila, že mohla chybovat při používání citací.
