Opoziční smlouva 15 let poté: Signatáři podpisů nelitují

Praha - Od vzniku opoziční smlouvy, kterou uzavřeli někdejší šéfové levice a pravice Miloš Zeman a Václav Klaus, je to už 15 let. Dohoda o politickém neútočení dodnes budí emoce: podle některých zajistila stabilní vládu, jež vyvedla zemi z krize, jiní jim oponují, že připravila půdu pro rozmach korupce. Řada tehdejších signatářů přesto svého kroku nelituje.

Opoziční smlouva umožnila vznik menšinové vlády premiéra Miloše Zemana a straně Václava Klause zaručila místa předsedů obou parlamentních komor. „Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou“, jak se skutečně jmenovala, podepsali vedoucí představitelé obou stran 9. července 1998. 

"Tehdy jsme na jednání ostatním stranám (Unií svobody a KDU-ČSL, pozn. red.) navrhli nabídku, která byla mimořádně výhodná. Ministerského předsedu a paritu ve vládě. Ony to odmítly,„ vzpomíná dnes Vladimír Špidla. Ani jeho podpis na 15 let starém dokumentu nechybí. “ODS samozřejmě nemohla jít do koalice, do společné vlády se sociální demokracií, protože programy byly zcela odlišné. Tak se nakonec zrodila varianta tolerování menšinové vlády," vysvětluje Vlastimil Tlustý, tehdejší poslanec ODS. 

Podpis „Smlouvy o vytvoření stabilního prostředí v ČR“, zkráceně nazvané opoziční smlouva, znamenal překvapivé vyústění situace po předčasných volbách do sněmovny konaných na jaře 1998. Tehdy se rozhodující politické strany nebyly schopny domluvit na žádné z variant většinové koalice.

Jednáním o sestavení vlády prezident Václav Havel pověřil předsedu vítězné ČSSD Miloše Zemana. Jeho manévrovací prostor se zúžil na ODS, KDU-ČSL a Unii svobody. Vstoupit do vlády se sociální demokracií byli ochotni lidovci, podmiňovali to ale účastí Unie svobody. US však setrvala na svém předvolebním slibu a spolupráci s ČSSD zavrhla.

Ačkoliv měli občanští demokraté podle tradičních demokratických zvyklostí vykonávat opoziční roli, ve smlouvě se mimo jiné zavázali, že nikdy nevyvolají hlasování o nedůvěře vládě a nebudou ani usilovat o rozpuštění sněmovny.

Stabilita, či rozmach korupce?

Zemanova vláda se díky tomu může pyšnit tím, že je tou poslední, která přežila celé čtyři roky. A Zeman ji dává za příklad dodnes. „Byla zde stabilní vláda, založená na dohodě dvou nejsilnějších stran, která vyvedla tuto zemi z krize,“ hájil Zeman v debatě před první přímou volbou prezidenta své spojenectví s do té doby úhlavním politickým nepřítelem Václavem Klausem.

Stabilní vláda sice byla zajištěna, podle řady politologů i novinářů však opoziční smlouva na druhou stranu výrazně zablokovala politické prostředí v ČR a nastolila v něm nestandardní poměry. „Mohli cokoliv a věděli, že nikdy nebudou ohroženi opozicí, nikdy nebudou svrženi,“ konstatuje zástupce šéfredaktora MF Dnes Jiří Kubík.

Faktické rozdělení moci mezi dva politické obry mělo kromě oslabení vlivu menších stran – KDU-ČSL, KSČM a Unie svobody – dle řady lidí mnohem fatálnější důsledky. Obě strany si totiž navzájem přihrávaly místa ve významných státních úřadech a dozorčích radách klíčových podniků. „Korupce a klientelistické vazby tehdy opravdu začaly bujet,“ tvrdí Kubík. Nynější přímo zvolený prezident přitom nárůst korupce a klientelismu odmítá.

Lidovci smlouvu nazvali „protidemokratickou a protiústavní“ a požádali prezidenta, aby se proti ní postavil. Havel sice smlouvu akceptoval, označil ji ale „za techniku vyměňování funkcí a obsazování postů“ a za nestandardní dokument, který nemá v zahraničí obdobu. 

Nahrávám video
Reportáž Terezy Strnadové
Zdroj: ČT24

Zatímco Vlastimil Tlustý odešel po několika aférách z politiky, Vladimír Špidla je stínovým ministrem životního prostředí. Ani jeden patnáct let starého podpisu nelituje. A podobně mluví i současní představitelé ČSSD a ODS:

  • „Ta doba byla pro Českou republiku rozhodně lepší než doba neopoziční smlouvy, třeba vlády Mirka Topolánka nebo Petra Nečase,“ soudí šéf socialistických poslanců Jeroným Tejc.

  • „Mohla zavdat nějaké podhoubí pro všechny možné korupční případy. To bychom ale měli velmi ostražitě hlídat a jít jen po důkazech,“ tvrdí o opoziční smlouvě šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

  • Exministr financí Miroslav Kalousek má o důsledcích politické dohody jasno: „Tzv. kmotrovské struktury vyrostly právě na kultuře opoziční smlouvy a jsou tu dodnes.“

Pro ČSSD byla smlouva zřejmě výhodnější

Přes občasné neshody a mediální přestřelky mezi oběma partnery vydržela opoziční smlouva bez vážnějších komplikací až do března 2002, kdy ji strany společně vypověděly.

Ze zpětného pohledu může být s výsledky dohody podle odborníků spokojenější sociální demokracie. Smlouva jí umožnila vládnout po celé volební období bez obav, že jí sněmovna vyjádří nedůvěru, kdežto občanským demokratům se nepodařilo prosadit dva základní pilíře opoziční smlouvy – změnu ústavy a změnu volebního zákona pro volby do sněmovny. Tyto pokusy s pomocí prezidenta zastavil Ústavní soud.

Vlastimil Tlustý: „Ve všech situacích, kdy ČSSD potřebovala, s hlasy komunistů ve sněmovně prosadila, co chtěla.“

Vladimír Špidla: „Byli jsme opoziční smlouvou velmi vázaní a velmi nám přistřihla křídla.“

  • Opoziční smlouva: Politická krize a odhalené podvody ve financování ODS donutily v prosinci 1997 Václava Klause odstoupit z pozice premiéra. Za jeho pádem tenkrát stál tzv. sarajevský atentát – vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip tehdy vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS (v momentě, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu). Tato událost odstartovala první politickou krizi v historii samostatné České republiky. Vyústila v demisi vlády, sestavení prvního úřednického kabinetu a předčasné volby. Klaus si nicméně svou pozici v čele strany (bez odštěpené Unie svobody) uhájil, ale ODS ve volbách v červnu 1998 skončila až za ČSSD. Po volbách se strany nebyly schopny domluvit na vládě, a tak přišel čas pro Václava Klause a Miloše Zemana, před volbami největší protivníky. Ti se dohodli a podepsali takzvanou opoziční smlouvu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a jíž si obě politické strany rozdělily moc nad správou země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš navrhuje odložení změn ve školním stravování. S koalicí to zatím neprobral

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.
17:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vládní koordinátorkou pro duševní zdraví bude Protopopová

Národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenována psychiatrička Dita Protopopová, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví. Na úřadě vlády podle něj vznikl nový odbor politiky duševního zdraví. Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví (MZd) potřebují investice za 2,7 miliardy korun, řekl také Babiš. Mají dohromady více než 3700 lůžek.
před 5 hhodinami

Sněmovna schválila odklad superdávky

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.
04:47Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Poslanci z koalice a ODS podpořili omezení obstrukcí

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.
před 9 hhodinami

Incidentů na železnici neubývá. Drážní úřad chce zvýšit bezpečnost

Drážní úřad se chystá důsledněji kontrolovat soukromé firmy i zavedené dopravce, kteří školí strojvůdce. Počet incidentů, kdy vlaky projíždějí návěstidla na červenou, považuje stále za příliš vysoký. K nehodám ale často dochází také kvůli bezohlednosti řidičů nebo chodců. Počet nehod na železnici i mrtvých na přejezdech loni oproti předchozímu roku vzrostl.
před 13 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 14 hhodinami

Místo drahého kovu bižuterie. Úřad varuje před šperky z asijských e-shopů

Kontroly Puncovního úřadu loni odhalily přes devět tisíc šperků nejasného původu, s neodpovídající ryzostí nebo s jiným druhem kovu, než obchodník uváděl. Největší riziko v současnosti představují nákupy na asijských e-shopech, kde si zákazník objedná šperk z drahého kovu, ale může mu dorazit jen bižuterie, popsala pro ČT předsedkyně Puncovního úřadu Jana Davídková.
před 16 hhodinami

Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.
před 17 hhodinami
Načítání...